Карта сайта

Это автоматически сохраненная страница от 30.01.2014. Оригинал был здесь: http://2ch.hk/b/res/61765789.html
Сайт a2ch.ru не связан с авторами и содержимым страницы
жалоба / abuse: admin@a2ch.ru

Чтв 30 Янв 2014 20:14:08
САП ХАРКАЧ, Я ТЯН
ЕСЛИ В ЭТОМ ТРЕДЕ ВОЗЬМУТ 3 КВАДРИПЛА ТО Я ПОКАЖУ СИСЕЧКИ



Чтв 30 Янв 2014 20:15:03
>>61765789
Бамп!


Чтв 30 Янв 2014 20:15:39
Началось, блядь.

Чтв 30 Янв 2014 20:15:41
>>61765789
БАМП


Чтв 30 Янв 2014 20:15:45
>>61765824
Хуямп. Нахуй иди.

Чтв 30 Янв 2014 20:16:52
>>61765789
sup где?

Чтв 30 Янв 2014 20:17:09
>>61765789
3 квадрипла ради зеленого? уебищной беспруфной жирухи? Пошел нахуй

Чтв 30 Янв 2014 20:17:35
>>61765789
Так ты замужем?

Чтв 30 Янв 2014 20:17:59
БУМП!!!


Чтв 30 Янв 2014 20:18:24
Сажи биопроблемникам

Чтв 30 Янв 2014 20:18:48
>>61765953
это аксессуар :)

Чтв 30 Янв 2014 20:18:59
>>61765789
Таких картинок вконтакте знаешь сколько? Съебал нахуй блядь.

Чтв 30 Янв 2014 20:19:31
Взял 3 квадрипла.

Чтв 30 Янв 2014 20:19:59
Бамп годному треду!!!


Чтв 30 Янв 2014 20:20:30
>>61765953
>кольцо на среднем пальце левой руки
>замужем

Чтв 30 Янв 2014 20:21:02
>>61765789
трёх квадриплов не будет,приятного тредопосиделок

Чтв 30 Янв 2014 20:21:02
>>61765789
Хуй тебе

Чтв 30 Янв 2014 20:21:22
Тред должен быть засаган. Бляди желаю быть заебанной в жопу до появления анальных трещин.

сажаскрыл

Чтв 30 Янв 2014 20:21:43
Где sup, шлюха?


Чтв 30 Янв 2014 20:21:48
>>61766057
>годный тред
>бампает пиздоглазыми

Чтв 30 Янв 2014 20:22:11
>>61766075
>implying кто-то на двачах должен знать, на каком пальце носится кольцо

Чтв 30 Янв 2014 20:22:26
Ну давайте ребятушки ! :)
Неужели вы все такие женоненавистники?


Чтв 30 Янв 2014 20:23:15
>>61765789
>3 КВАДРИПЛА
То есть, тупая шлюха, даже при самом удачном раскладе доска должна промять over 2000 сообщений, чтобы ИТТ появилось три квадрипла? На деле же анон, конечно, вссё зафейлит и тред уйдёт в бамплимит, не дождавшись даже одного квадрипла Даже если у тебя суперсиськи, от одного вида которых кончают суровые альфачи - они того не стоят.

Проследуй на хуй.

Чтв 30 Янв 2014 20:23:51
>>61765555
>>61764444
>>61763333

Взял. Где сисечки-писечки?

Чтв 30 Янв 2014 20:24:01
>>61766172
Кому ты нахуй нужна, колхозница ебучая?


Чтв 30 Янв 2014 20:24:13
толстяк без пруфов

Чтв 30 Янв 2014 20:24:59
Сажи в трэд

Чтв 30 Янв 2014 20:25:02
>>61766237
это не честно! :)
>В ЭТОМ ТРЕДЕ

Чтв 30 Янв 2014 20:25:02
>>61766172
пиздуй на хуй,рыжая мразь,никому твои сиськи не нужны здесь,особенно учитывая,что ты зелёный


Чтв 30 Янв 2014 20:25:09
>>61765789
сажи наебни, 4 квадрипла за санные куски мяса обтянутые кожей? совсем ебанутый?

Чтв 30 Янв 2014 20:25:24
>>61765789
>3 КВАДРИПЛА
Сажи поехавшей шлюхе

Чтв 30 Янв 2014 20:26:08
>>61766237
Формально,всё тут правильно.Требую сисек.

Чтв 30 Янв 2014 20:26:10
>>61766303
ну вы поняли


Чтв 30 Янв 2014 20:27:05
>>61766343
>В ЭТОМ ТРЕДЕ

Чтв 30 Янв 2014 20:27:05
>tfw возбуждают только тянские ноги и жопа, но не сиськи


Чтв 30 Янв 2014 20:28:33
>>61766389
Кстати, такая же хуйня анон.
даже похуй что она доска

Чтв 30 Янв 2014 20:29:44
>>61766464
Хуйня с полушариями вроде или что-то такое.


Чтв 30 Янв 2014 20:31:14
>>61765789
Возможно, я знаю тебя, курица. Давай-ка фотку с сапом или сади въеби

Чтв 30 Янв 2014 20:32:03



Чтв 30 Янв 2014 20:33:23
Уёбывай с этой борды раз и навсегда и сдохни в канаве.

Чтв 30 Янв 2014 20:33:40
2tea


Чтв 30 Янв 2014 20:34:10
>>61766614
Блядь, у меня от этого пикрелейтед случился.
но мы то все знаем, что все тян-шлюхи


Чтв 30 Янв 2014 20:34:15
>>61765789
Уёбывай, пидор, тебе тут не рады
Спасибо, Абу.

Чтв 30 Янв 2014 20:35:10
Спасибо, Абу <i><font style="color:red;">Абу благословил этот пост.</font></i>

Чтв 30 Янв 2014 20:36:13
>>61766614
Пиздец уебанская прическа. Эта челка, да ну нахуй.


Чтв 30 Янв 2014 20:36:56
Говна наверни.

Чтв 30 Янв 2014 20:38:20
>>61766672
Еще полосатика.

Чтв 30 Янв 2014 20:38:46
>>61766692
maximum няша

Чтв 30 Янв 2014 20:39:02
>>61765824
Аноны, как искать таких маленьких узкоглазых няш? Фото естественно, не ирл же :-)

Чтв 30 Янв 2014 20:40:33
>>61766692
Обычная тян. Максимум ничего интересного.
Лицо немного мужское, ящитаю.

Чтв 30 Янв 2014 20:40:47
>>61766916
А теперь представь как и она скачет по хуйцам ашотов или Ерохина. Как она бухает в клубасике и заводит личинку, живет в совковой квартире.
Да.

Чтв 30 Янв 2014 20:41:29
Съеби

Чтв 30 Янв 2014 20:41:39
>>61766172
Асечку-писечку, няша? Или фейк вкудахте?
Понравилась однако...


Чтв 30 Янв 2014 20:41:56
>>61765789
этот тред уйдет в бамплимит

Чтв 30 Янв 2014 20:42:42
>>61766663
Первый квадрипл.

Чтв 30 Янв 2014 20:42:57
>>61766989
Когда ты последний раз на улицу выходил?
Обычная тян в пидорахе - это как вот это >>61766172
>>61767043
Ебать, говноед или семен.

Чтв 30 Янв 2014 20:44:30
сажи наверни шлюха

Чтв 30 Янв 2014 20:44:58
>>61767105
Ну, ясно всё с тобой.

Чтв 30 Янв 2014 20:45:11
>>61767061
Картинка отклеилась


Чтв 30 Янв 2014 20:45:24

Чтв 30 Янв 2014 20:46:19
>>61767061
>>61767210
2014.
Сагают с пиком.

Чтв 30 Янв 2014 20:46:56
>>61767269
>2014
>Сагать без картинки

Чтв 30 Янв 2014 20:47:38
>>61766388
Вот же они, в этом треде:
>>61766237

Чтв 30 Янв 2014 20:47:44
>>61767196
Ты чё?))
хуль тебе ясно?
хоть у всех вкусы разные, я все продолжаю от этого охуевать, когда кто-то дрочит на 6/10 тня, а кто то воротит нос от 7.5-8/10




хуль ты открыл спойлер, мудила?


Чтв 30 Янв 2014 20:48:03
ИДИ НА ХУЙ ШЛЮХА!

Чтв 30 Янв 2014 20:49:42
>>61765789
Хорошая попытка, анонимус, но у тян не бывает усиков, бородки и розовых щечек.

Чтв 30 Янв 2014 20:49:50
>>61767353
у тебя сажа отвалилась. возьми моей

Чтв 30 Янв 2014 20:51:13
Сажи шлюхе

Чтв 30 Янв 2014 20:51:31
дегенераты блядь, забыли правила.

СУП, СУП С СИСЬКАМИ, СУП С ПИСЕЧКОЙ

Чтв 30 Янв 2014 20:52:13
Призываю в тред владельцев ниграпаков, расчлененки и прочего.

Чтв 30 Янв 2014 20:52:36
>>61767574
ААА ХУЙ ТЕБЕ

Чтв 30 Янв 2014 20:52:46
<ol>
  • --My?lenka o v??n?m n?vratu je tajemn? a

    Nietzsche j? uvedl ostatn? filosofy do rozpak?: pomyslit, ?e by se jednou v?echno opakovalo, jako jsme to u? za?ili, a ?e by se i to opakov?n? je?t? do nekone?na opakovalo! Co chce ??ci ten pomaten?

    m?tus?

    M?tus v??n?ho n?vratu ??k? per negationem, ?e ?ivot, kter? zmiz? jednou prov?dy, kter? se nenavr?t?, je podoben st?nu, je bez v?hy, je p?edem mrtv? a byl-li stra?n?, kr?sn?, vzne?en?, ta hr?za, vzne?enost ?i kr?sa nic neznamenaj ?. Nemus?me je br?t na v?dom? stejn? jako v?lku mezi dv?ma africk?mi st?ty ve ?trn?ct?m stolet?, kter? nezm?nila nic na tv??i sv?ta, p?esto?e v n? zahynulo v nev?slovn?ch muk?ch t?i sta tis?c ?ernoch?.

    Zm?n? se n?co na v?lce dvou africk?ch st?t? ve ?trn?ct?m stolet?, bude-li se nes?etn?kr?t opakovat ve v??n?m n?vratu?

    Zm?n?: stane se z n? blok, kter? ?n? a trv?, a jej? blbost bude neod?initeln?. Kdyby se francouzsk? revoluce m?la v??n? opakovat, francouzsk? historiografie by byla m?n? py?n? na Robespierra. Proto?e v?ak mluv? o n??em, co se nenavr?t?, krvav? l?ta se prom?nila v pouh? slova, teorie, diskuse, stala se leh?? ne?

    pe??, nenah?n?j? strach. Je nekone?n? rozd?l mezi Robespierrem, kter? se vyskytl jen jednou v d?jin?ch a Robespierrem, kter? by se v??n? vracel usek?vat Francouz?m hlavy.

    ?ekn?me tedy, ?e my?lenka v??n?ho n?vratu znamen? jistou perspektivu, z n?? se v?ci jev? jinak, ne? jak je zn?me: jev? se bez poleh?uj?c? okolnosti sv?

    pom?jivosti. Tato poleh?uj?c? okolnost n?m toti? zabra?uje pron?st jak?koli odsudek. Jak je mo?no odsoudit n?co, co pom?j ?? ?erv?nky z?niku oza?uj ? v?echno kouzlem nostalgie; i guillotinu.

    P?istihl jsem se ned?vno p?i neuv??iteln?m pocitu: listoval jsem knihou o Hitlerovi a nad n?kter?mi fotografiemi jsem poc?til dojet?: p?ipomn?ly mi toti?

    ?as m?ho d?tstv?; pro?il jsem ho za v?lky; n?kte?? p??buzn? mi zahynuli v Hitlerov?ch koncentr?c?ch; ale co byla jejich smrt proti tomu, ?e mi fotografie Hitlera p?ipomn?la zanikl? ?as m?ho ?ivota, ?as, kter? se nevr?t??

    Toto sm??en? s Hitlerem prokazuje hlubokou mravn? perversi spojenou se sv?tem zalo?en?m esenci?ln? na neexistenci n?vratu, proto?e v tom sv?t? je v?e p?edem odpu?t?no a tedy i v?e cynicky dovoleno.

    —2. --Bude-li se ka?d? vte?ina na?eho ?ivota nekone?n?kr?t opakovat, jsme p?ikov?ni k v??nosti jak Je??? Kristus ke k???i. Takov? p?edstava je hrozn?. Ve sv?t?

    v??n?ho n?vratu le?? na ka?d?m gestu t?ha nesnesiteln? odpov?dnosti. To, je d?vod, pro? Nietzsche naz?val my?lenku v??n?ho n?vratu nejt????m b?emenem (das schwerste Gewicht).

    Je-li v??n? n?vrat nejt????m b?emenem, pak se mohou na?e ?ivoty jevit na jeho pozad? ve v?? n?dhern? lehkosti.

    Ale je t?ha opravdu hrozn? a lehkost n?dhern?? Nejt???? b?emeno n?s drt?, kles?me pod n?m, tiskne n?s k zemi. Ale v milostn? poezii v?ech v?k? ?ena tou??

    b?t zat??ena b?emenem mu?ova t?la. Nejt???? b?emeno je tedy z?rove? obrazem nejintenzivn?j??ho napln?n? ?ivota. ??m je b?emeno t????, t?m je n?? ?ivot bl?? zemi, t?m je skute?n?j?? a pravdiv?j??.

    Naproti tomu absolutn? nep??tomnost b?emene zp?sobuje, ?e se ?lov?k st?v? leh?? ne? vzduch, vzl?t? do v??e, vzdaluje se zemi, pozemsk?mu byt?, st?v? se jen nap?l

    skute?n? a jeho pohyby jsou stejn? svobodn? jako bezv?znamn?. Co si tedy m?me zvolit? T?hu nebo lehkost?

    Tuto ot?zku si kladl Parmenides v ?est?m stolet? p?ed Kristem. Vid?l cel? sv?t rozd?len na dvojice protiklad?: sv?tlo - tma; jemnost - hrubost; teplo - chlad; byt? - nebyt?. Jeden p?l protikladu byl pro n?ho pozitivn? (sv?tlo, teplo, jemnost, byt?), druh? negativn?. Takov? d?len? na pozitivn? a negativn? p?l n?m m??e p?ipadat d?tinsky snadn?. A? najeden p??pad: co je pozitivn?, t?ha nebo lehkost?

    Parmenides odpov?d?l: lehkost je pozitivn?, t?ha je negativn?. M?l pravdu ?i ne? To je ot?zka. Jist? je jen jedno: protiklad t?ha - lehkost je nejtajemn?j?? a nejmnohov?znamn?j?? ze v?ech protiklad?.

    —3. --Mysl?m na Tom??e u? ?adu let, ale teprve ve sv?tle t?to ?vahy jsem ho uvid?l jasn?. Vid?l jsem ho, jak stoj ? u okna sv?ho bytu a d?v? se p?es dv?r na zdi prot?j ??ho ?in??ku a nev?, co m? d?lat.

    Potkal Terezu poprv? asi p?ed t?emi t?dny v jednom mal?m ?esk?m m?st?. Byli spolu sotva hodinu. Doprov?zela ho na n?dra?? a ?ekala s n?m a? do chv?le, kdy nasedl do vlaku. O deset dn? pozd?ji p?ijela za n?m do Prahy. Milovali se spolu je?t? t?ho? dne. V noci dostala hore?ku a z?stala pak cel? t?den s ch?ipkou v jeho byt?.

    Poc?til tehdy nevysv?tlitelnou l?sku k t? t?m?? nezn?m? d?vce; zd?lo se mu, ?e je to d?t?, kter? n?kdo polo?il do o?atky vyt?en? smolou a poslal po vod? ?eky, aby ji Tom?? vylovil na b?eh sv? postele. Z?stala u n?ho t?den, ne? se uzdravila, a pak zase odjela do sv?ho m?sta vzd?len?ho dv? st? kilometr? od Prahy. A tehdy p?i?la ta chv?le, o kter? jsem mluvil a kter? mi p?ipad? jako kl?? k jeho ?ivotu: stoj ? u okna, d?v? se do dvora na zdi prot?j ??ch ?in??k? a p?em??l?: M? ji pozvat do Prahy natrvalo? B?l se t? odpov?dnosti. Kdyby ji te? k sob? pozval, p?ijela by za n?m, aby mu nab?dla cel? sv?j ?ivot. Anebo se j ? u? nem? hl?sit? To by znamenalo, ?e Tereza z?stane serv?rkou v restauraci jednoho zapadl?ho m?sta a on ji u? nikdy neuvid?. Cht?l, aby za n?m p?ijela anebo necht?l?

    D?val se do dvora na prot?j?? zdi a hledal odpov??. Vzpom?nal si znovu a znovu, jak le?ela na jeho gau?i; nep?ipom?nala mu nikoho z jeho p?edchoz?ho ?ivota. Nebyla to ani milenka ani man?elka. Bylo to d?t?, kter? vyt?hl z o?atky vyt?en?

    smolou a polo?il na b?eh sv? postele. Usnula. P?iklekl k n?. Jej? hore?nat? dech se zrychlil a ozvalo se slabounk? za?p?n?. P?itiskl svou tv?? k jej? a ?eptal j?

    do sp?nku uklid?uj?c? slova. Po chv?li c?til, ?e se jej? dech klidn? a jej? tv?? se man? pozved?v? k jeho tv??i. C?til z jej?ch ?st jemn? pach hore?ky a vdechoval ho, jako by se cht?l naplnit d?v?rnost? jej?ho t?la. A v t? chv?li si p?edstavil, ?e je u n?ho u? mnoho let a ?e um?r?. M?l n?hle jasn? pocit, ?e by jej? smrt nep?e?il. Polo?il by se vedle n? a cht?l by zem??t s n?. Pohnut tou p?edstavou, vtiskl v t? chv?li tv?? do pol?t??e vedle jej? hlavy a dlouho tak z?stal.

    St?l ted u okna a dovol?val se t? chv?le. Co to mohlo b?t jin?ho ne? l?ska, kter? se mu takto p?i?la d?t poznat?

    Ale by1a to l?ska? Pocit, ?e chce um??t vedle n? byl evidentn? neum??en?: v?dy? se s n? tehdy vid?l teprve podruh? v ?ivot?! Nebyla to tedy jen hysterie ?lov?ka, kter? si v hloubi du?e uv?domoval svou neschopnost l?sky a za?al ji proto s?m sob? p?edst?rat? Jeho podv?dom? bylo p?itom tak zbab?l?, ?e si zvolilo ke sv? komedii pr?v? tuto ubohou serv?rku ze zapadl?ho m?sta, kter? nem?la skoro ??dnou ?anci vstoupit do jeho ?ivota!

    D?val se do dvora na ?pinav? zdi a uv?domoval si, ?e nev?, byla-li to hysterie nebo l?ska.

    A bylo mu l?to, ?e v takov? situaci, kdy skute?n? mu? by um?l okam?it? jednat, on v?h? a zbavuje tak nejkr?sn?j?? chv?li, jakou kdy za?il (kle?el u jej?ho l??ka a zd?lo se mu, ?e by

    nep?e?il jej? smrt) jej?ho v?znamu. Zlobil se na sebe a pak ho napadlo, ?e je to vlastn? docela p?irozen?, ?e nev?, co chce:

    ?lov?k nikdy nem??e v?d?t, co m? cht?t, proto?e ?ije jen jeden ?ivot a nem??e ho nijak porovn?vat se sv?mi p?edchoz?mi ?ivoty, ani ho opravit v n?sleduj?c?ch ?ivotech.

    Je lep?? b?t s Terezou anebo z?stat s?m? Neexistuje ??dn? mo?nost ov??it, kter? rozhodnut? je lep??, proto?e neexistuje ??dn? srovn?n?. ?lov?k ?ije v?echno hned napoprv? a bez p??pravy. Jako kdyby herec hr?l p?edstaven? bez jak?koli zkou?ky. Ale za co m??e ?ivot st?t, je-li prvn? zkou?ka na ?ivot u? ?ivotem sam?m? ?ivot se proto v?dycky podob? skice. Ale ani skica nen? p?esn? slovo, proto?e skica je v?dycky n??rtem n??eho, p??pravou na obraz, kde?to skica, j?? je n?? ?ivot, je skicou k ni?emu, n??rtem bez obrazu.

    Einmal ist keinmal, ??k? si Tom?? n?meck? ?slov?. Co se ud?je jen jednou, jako by se nestalo nikdy. Sm?-li ?lov?k ??t jen jeden ?ivot, je to jako by ne?il v?bec.

    —4. --Ale pak jednoho dne v p?est?vce mezi dv?ma operacemi volala ho sestra k telefonu. Usly?el ve sluch?tku Terezin hlas. Volala mu z n?dra??. Zaradoval se. Bohu?el, m?l na ten ve?er smluvenu n?v?t?vu, tak?e ji k sob? pozval a? na p???t?
  • </ol>

    Чтв 30 Янв 2014 20:52:55
    Нету сапа ф жри сажу, шлюха. Не канон

    Чтв 30 Янв 2014 20:53:17
    den. Jen co zav?sil sluch?tko, vy??tal si, ?e j? ne?ekl, a? p?ijde hned. M?l p?ece je?t? ?as n?v?t?vu od??ci! P?edstavoval si, co Tereza bude d?lat v Praze cel?ch ?estat?icet hodin p?ed jejich setk?n?m a m?l chu? si sednout do auta a hledat ji po pra?sk?ch ulic?ch.

    P?i?la dal??ho dne ve?er, m?la p?es rameno pov??enou kabelku na dlouh?m ?emenu, p?ipadala mu elegantn?j?? ne? posledn?. V ruce dr?ela tlustou knihu. Byla to Tolst?ho Anna Karenina. Chovala se vesele, dokonce trochu hlu?n?, a sna?ila se mu d?t najevo, ?e se u n?ho stavila jen n?hodou, d?ky zvl??tn? p??le?itosti: je v Praze ze slu?ebn?ch d?vod?, eventueln? (jej ? v?pov?di byly velmi nejasn?) aby si tu na?la zam?stn?n?.

    Pak le?eli naz? a unaveni vedle sebe na gau?i. Byla u? noc. Ptal se j?, kde je ubytov?na, aby ji tam odvezl autem. Odpov?d?la v rozpac?ch, ?e si hotel bude teprve hledat a ?e m? kufr v ?schovn? na n?dra??.

    Je?t? v?era se b?l, ?e kdyby ji pozval k sob? do Prahy, p?ijela by mu nab?dnout cel? sv?j ?ivot. Kdy? mu te? ?ekla, ?e m? kufr v ?schovn?, blesklo mu hlavou, ?e v tom kufru je jej ? ?ivot a ?e ho nechala zat?m na n?dra??, ne? mu jej nab?dne. Nasedl s n? do auta zaparkovan?ho p?ed domem, zajel na n?dra??, vyzvedl kufr (byl velik? a nesm?rn? t??k?) a odvezl ho i s n? zp?tky k sob?. Jak to, ?e se tak n?hle rozhodl, kdy? skoro ?trn?ct dn? v?hal a nebyl s to j? poslat ani pohlednici s pozdravem?

    Byl t?m s?m p?ekvapen. Jednal proti sv?m z?sad?m. P?ed deseti lety se rozvedl se svou prvn? ?enou a pro??val rozvod ve slavnostn? n?lad?, v jak? jin? oslavuj ?

    svatbu. Uv?domil si, ?e nebyl zrozen pro to, aby ?il po boku jak?koli ?eny a ?e m??e b?t pln? s?m sebou jen jako svobodn? ml?denec. Sna?il se pe?liv? vytvo?it syst?m sv?ho ?ivota tak, aby se k n?mu u? nikdy ??dn? ?ena nemohla nast?hovat s kufrem. To byl d?vod, pro? m?l ve sv?m byt? jen jeden gau?. I kdy? to byl gau?

    dosti ?irok?, Tom?? tvrdil v?em milenk?m, ?e nen? s to usnout s nik?m na spole?n? posteli a odv??el je v?echny po p?lnoci do jejich domov?. Ostatn? kdy?

    u n?ho byla Tereza poprv? s ch?ipkou, nikdy s n? nespal. Prvn? noc str?vil ve velk?m k?esle, dal?? noc odj??d?l do nemocnice, kde m?l sv?j kabinet a v n?m pohovku, kter? pou??val p?i no?n?ch slu?b?ch.

    Tentokr?t v?ak usnul vedle n?. R?no se vzbudil a zjistil, ?e Tereza, kter? je?t? spala, ho dr?? za ruku. To se tak dr?eli celou noc? P?ipadalo mu to t??ko uv??iteln?. D?chala hluboce ze sp?nku, dr?ela ho za ruku (pevn?, nebyl s to se vymanit z toho sev?en?) a nesm?rn? t??k? kufr st?l vedle gau?e.

    B?l se uvolnit ruku z jej?ho sev?en?, aby ji neprobudil, a jen velmi opatrn? se obr?til na bok, aby ji mohl l?pe pozorovat.

    Zase ho napadlo, ?e Tereza je d?t?, kter? n?kdo polo?il do o?atky vyt?en? smolou a poslal po vod?. Nen? p?ece mo?no nechat plout ko??k s d?t?tem po rozbou?en?

    ?ece! Kdyby dcera faraonova nebyla vylovila z vln ko??k s mal?m Moj???em, nebylo by Star?ho z?kona a cel? na?? civilizace! Tolik star?ch m?t? za??n? t?m, ?e n?kdo zachr?n? pohozen? d?t?. Kdyby se Polybos neujal mal?ho Oidipa, Sofokles by nenapsal svou nejkr?sn?j?? trag?dii! Tom?? si tehdy neuv?domoval, ?e metafory jsou nebezpe?n? v?c. S metaforami nen? radno si hr?t. L?ska se m??e narodit z jedin? metafory.

    —5. --?il se svou prvn? ?enou sotva dva roky a zplodil s n? jednoho syna. P?i rozvodov?m ??zen? p?i?kl soud d?t? matce a Tom??e odsoudil, aby na n? platil t?etinu sv?ho platu. Zaru?il mu z?rove?, ?e sm? syna vid?t ka?dou druhou ned?li. Ale poka?d?, kdy? se m?l se synem sej?t, matka si na?la n?jakou v?mluvu. Kdyby jim byl nosil drah? d?rky, dos?hl by jist? setk?n? snadn?ji. Pochopil, ?e si m?

    synovu l?sku u matky zaplatit a p?edplatit. P?edstavil si, jak bude v budoucnu cht?t donkichotsky v?t?pit synovi sv? n?zory, kter? byly ve v?ech sm?rech opa?n?

    ne? mat?iny. U? dop?edu se c?til unaven. Kdy? mu jedn? ned?le matka op?t na posledn? chv?li od?ekla sch?zku se synem, rozhodl se n?hle, ?e ho u? nechce vid?t nikdy v ?ivot?.

    Pro? by ostatn? m?l k tomuto d?t?ti, ke kter?mu ho nepoutalo nic ne? jedna neproz?eteln? noc, c?tit n?co v?c ne? ke komukoli jin?mu? Bude platit pe?liv?

    pen?ze, ale a? po n?m nikdo ne??d?, aby bojoval o pr?vo na syna ve jm?nu n?jak?ch otcovsk?ch cit?!

    Samoz?ejm?, s takovou ?vahou nebyl nikdo ochoten souhlasit. Jeho vlastn? rodi?e ho odsoudili a prohl?sili, ?e jestli se Tom?? odm?t? zaj?mat o syna, oni, Tom??ovi rodi?e, se o sv?ho syna p?estanou zaj?mat t??. Z?stali potom v ok?zale dobr?ch vztaz?ch ke sna?e a chlubili se v?kol sv?m p??kladn?m postojem a smyslem pro spravedlnost.

    Tak se mu poda?ilo zbavit b?hem kr?tk? doby man?elky, syna, matky i otce. Z?stal mu po nich v?ech jen strach z ?en. Tou?il po nich, ale b?l se jich. Musil si mezi strachem a touhou vytvo?it jak?si kompromis; naz?val ho slovy "erotick?

    p??telstv?". Tvrdil sv?m milenk?m: jen nesentiment?ln? vztah, kdy si jeden ned?l? n?rok na ?ivot a svobodu toho druh?ho, m??e p?in?st ob?ma ?t?st?. Proto?e cht?l m?t jistotu, ?e erotick? p??telstv? nep?eroste nikdy v agresivitu l?sky, sch?zel se s ka?dou ze sv?ch st?l?ch milenek jen po velmi dlouh?ch p?est?vk?ch. Pova?oval tuto metodu za dokonalou a propagoval ji mezi p??teli:

    "je t?eba dodr?ovat pravidlo ??sla t?i. Bu? je mo?no se vid?t s jednou ?enou kr?tce po sob?, ale v tom p??pad? nikdy ne v?ce ne? t?ikr?t. Anebo je mo?no se s n? st?kat dlouh? l?ta, ale jen za podm?nky, ?e mezi jednotliv?mi setk?n?mi uplynou nejm?n? t?i t?dny."

    Tento syst?m vytvo?il pro Tom??e mo?nost nerozch?zet se se st?l?mi milenkami a m?t z?rove? zna?n? mno?stv? nest?l?ch. Nebyl v?dycky pochopen. Ze v?ech p??telky? mu nejl?pe rozum?la Sabina. Byla to mal??ka. ??kala: "M?m t? r?da, proto?e jsi prav? opak k??e. V ???i k??e bys byl monstrum. Neexistuje ??dn?

    sc?n?? americk?ho nebo rusk?ho filmu, kde bys mohl existovat jinak ne? jako odstra?uj?c? p??klad."

    Na ni se obr?til o pomoc, kdy? pot?eboval sehnat pro Terezu v Praze n?jak? zam?stn?n?. Tak jak to vy?adovala nepsan? pravidla erotick?ho p??telstv?, sl?bila mu, ?e ud?l?, co bude moci a opravdu objevila brzy m?sto ve fotografick?

    laborato?i obr?zkov?ho t?den?ku. To m?sto nevy?adovalo zvl??tn? kvalifikaci, ale p?esto

    pov??ilo Terezu ze statutu serv?rky do cechu zam?stnanc? novin. Sama Terezu do redakce zavedla a Tom?? si v t? chv?li ??kal, ?e v ?ivot? nem?l lep?? p??telkyni ne? Sabinu.

    —6. --Nepsan? smlouva erotick?ho p??telstv? p?edpokl?dala, ?e Tom?? vylou?? l?sku ze sv?ho ?ivota. Ve chv?li, kdy by poru?il tuto podm?nku, jeho ostatn? milenky by se octly ve druho?ad?m postaven? a vzbou?ily by se.

    Proto tak? obstaral pro Terezu podn?jem, do n?ho? musila odn?st sv?j t??k? kufr. Cht?l nad n? bd?t, chr?nit ji, t??it se jej ? p??tomnost?, ale nec?til ??dnou pot?ebu m?nit zp?sob sv?ho ?ivota. Necht?l proto, aby se v?d?lo, ?e Tereza u n?ho sp?. Spole?n? sp?nek byl toti? corpus delicti l?sky. S jin?mi milenkami nikdy nespal. Kdy? byl na n?v?t?v? u nich, bylo to snadn?, mohl odej?t, kdy cht?l. Hor?? bylo, kdy? ony byly u n?ho a on jim musil vysv?tlovat, ?e je po p?lnoci odveze dom?, proto?e m? pot??e s nespavost? a nen?

    s to usnout v t?sn? bl?zkosti jin?ho ?lov?ka. Nebylo to daleko od pravdy, ale hlavni d?vod byl hor?? a neodva?oval se jim ho sv??it: ve chv?li, kter?

    n?sledovala po milov?n?, m?l nep?ekonatelnou touhu z?stat s?m; probouzet se uprost?ed noci po boku ciz? bytosti mu bylo nep??jemn?; spole?n? rann? vst?v?n?

    ho odpuzovalo; netou?il, aby n?kdo sly?el, jak si v koupeln? ?ist? zuby a intimita sn?dan? ve dvou ho nel?kala.

    Чтв 30 Янв 2014 20:53:46
    бампецкий

    Чтв 30 Янв 2014 20:54:42
    Сажа, двойной дисперсный углеродный продукт неполного сгорания или термического разложения углеводородов, состоящий из сферических частиц чёрного цвета. Средний размер сажевых частиц 100—3500 . Частицы С. образованы из слоев углеродных атомов, подобных слоям в графите. Эти слои состоят из шестиугольников, в вершинах которых находятся атомы углерода (расстояния между ними 1,42 ), но, в отличие от графита, слои в С. не плоские, а изогнутые, что и обусловливает сферическую поверхность частиц. Плотность сажевых частиц около 2 г/см3. Насыпная плотность С. 0,05—0,5 г/см3, зависит от степени уплотнения С. Поверхность частиц С. может быть шероховатой или гладкой.

    Чтв 30 Янв 2014 20:54:53
    Proto byl tolik p?ekvapen, kdy? se vzbudil a Tereza ho pevn? dr?ela za ruku. D?val se na ni a nemohl dost dob?e pochopit, co se to stalo. Vzpom?nal na pr?v?

    uplynul? hodiny a zd?lo se mu, ?e se z nich ???? v?n? jak?hosi nezn?m?ho ?t?st?. Od t? doby se oba t??ili na spole?n? sp?nek. ?ekl bych m?lem, ?e c?lem milov?n?

    nebyla pro n? rozko? n?br? sp?nek, kter? po n? n?sledoval. Zejm?na ona nemohla sp?t bez n?ho. Kdy? z?st?vala n?kdy sama ve sv?m podn?jmu (kter? se st?val ??m d?l v?c pouh?m alibi), nemohla usnout celou noc. V jeho n?ru?? us?nala, i kdy?

    byla sebev?c rozru?ena. Vypr?v?l j? ?eptem poh?dky, kter? pro ni vym??lel, nesmysly, slova, kter? monot?nn? opakoval, a kter? byla ?t??n? nebo legra?n?. Ta slova se j ? prom??ovala ve zmaten? vidiny, kter? ji odv?d?ly do prvn?ho snu. M?l jej ? sp?nek zcela v moci a ona us?nala ve vte?in?, kterou zvolil. Kdy? spali, dr?ela se ho jako prvn? noci: sv?rala pevn? jeho z?p?st?, jeho prst, jeho kotn?k. Kdy? se cht?l vzd?lit a neprobudit ji, musil pou??t lsti. Vyprostil prst (z?p?st?, kotn?k) z jej ?ho sev?en?, co? ji v?dycky nap?l probudilo, proto?e si ho i ve sp?nku dob?e hl?dala. Uti?ila se, kdy? j ? vsunul do ruky m?sto sv?ho z?p?st? n?jak? p?edm?t (smotan? py?amo, st?ev?c, knihu), kter? pak sv?rala pevn?, jako by to byl kus jeho t?la.

    Jednou, kdy? ji pr?v? uspal a ona byla teprve v prvn? p?eds?ni snu, tak?e mu byla je?t? s to odpov?dat na ot?zky, ?ekl j?: "Tak. A te? odejdu." "Kam?" zeptala se. "Pry?," ?ekl p??sn?m hlasem. "J? jdu s tebou!" ?ekla a vzty?ila se na posteli. "Ne, nesm??. Odch?z?m nav?dycky," ?ekl a ?el z pokoje do p?eds?n?. Vstala a s o?ima p?imhou?en?ma ?la za n?m. Byla jen v kr?tk? ko?ilce, pod kterou byla nah?. Jej ? tv?? byla nepohnut?, bez v?razu, ale jej ? pohyby byly energick?. Vy?el z p?eds?n? na chodbu (spole?nou chodbu ?in?ovn?ho domu) a zav?el p?ed n?

    dve?e. Otev?ela je prudce a ?la za n?m, p?esv?d?ena ve sv?m snu, ?e j? chce odej?t nav?dycky a ?e ho mus? zadr?et. Se?el po schodech na prvn? odpo??vadlo a tam na ni po?kal.

    Se?la k n?mu, vzala ho za ruku a vedla si ho zp?tky k sob? do postele.

    Tom?? si ??kal: milovat se se ?enou a sp?t se ?enou jsou dv? v??n? nejen rozd?ln?, ale t?m?? protikladn?. L?ska se neprojevuje touhou po milov?n? (tato touha se vztahuje na nespo?etn? mno?stv? ?en), ale touhou po spole?n?m sp?nku (tato touha se vztahuje jen k jedin? ?en?).

    —7. --Uprost?ed noci za?ala ?p?t ze sna. Tom?? ji probudil, ale kdy? uvid?la jeho tv??,

    ?ekla s nen?vist?: "Jdi pry?! Jdi pry?!" Pak mu ?ekla, co se j? zd?lo: Byli n?kde oni dva a Sabina. Octli se ve velk?m pokoji. Uprost?ed byla postel jako p?dium v divadle. Tom?? j? poru?il, aby z?stala st?t v kout? a pak p?ed jej?ma o?ima miloval Sabinu. Ten pohled j? p?sobil utrpen?, kter? nemohla vydr?et. Cht?la p?eru?it bolest du?e bolest? t?la a vr??ela si jehly pod nehty.

    "Tak stra?n? to bolelo," ??kala a dr?ela ruce v p?st?ch, jako by byly opravdu zran?n?.

    Objal ji a ona zvolna (dlouho se je?t? chv?la) us?nala v jeho n?ru??. Kdy? p???t? den myslil na ten sen, na n?co si vzpomn?l. Otev?el psac? st?l a vy?al z n?ho bal??ek dopis?, kter? mu psala Sabina. Brzo na?el toto m?sto:

    "Cht?la bych t? milovat ve sv?m ateli?ru, jako by to bylo jevi?t?. Kolem by byli lid? a nesm?li by se p?ibl??it ani na krok. Ale nemohli by z n?s spustit o?i..." Nejhor?? bylo, ?e dopis byl datov?n. Byl z ned?vn? doby, kdy u? Tereza d?vno bydlila u Tom??e.

    "Ty ses hrabala v m?ch dopisech!" uhodil na ni. Nezap?rala a ?ekla: "Tak mne vy?e?!"

    Ale nevyhnal ji. Vid?l ji p?ed o?ima, jak stoj? p?iti?t?na ke zdi Sabinina ateli?ru a vr??? si jehly pod nehty. Vzal do rukou jej? prsty, hladil je, dal si je ke rt?m a l?bal je, jako by na nich byly je?t? stopy krve. Ale od t? doby jako by se proti n?mu v?echno spiklo. Skoro ka?d? den se dov?d?la n?jak? nov? ?daj o jeho tajn?m milostn?m ?ivot?.

    Nejd??v v?echno zap?ral. Kdy? byly d?kazy p??li? z?ejm?, dokazoval, ?e jeho polygamn? ?ivot nen? v ??dn?m rozporu s jeho l?skou k n?. Nebyl d?sledn?: chv?li sv? nev?ry pop?ral a chv?li je zase ospravedl?oval.

    Jednou telefonoval n?jak? ?en?, aby si s n? smluvil sch?zku. Kdy? kon?il hovor, sly?el z vedlej??ho pokoje podivn? zvuk, jako kdy? nahlas drkotaj? zuby. N?jak? n?hoda zp?sobila, ?e k n?mu p?i?la a on o tom nev?d?l. Dr?ela v ruce lahvi?ku s ti??c? medic?nou, lila si ji do ?st a t??sla se j ? ruka, tak?e sklo sklenky nar??elo o zuby.

    Vrhl se na ni, jako kdyby ji zachra?oval p?ed utopen?m. Lahvi?ka s valeri?nsk?mi kapkami vypadla na zem a zni?ila koberec. Br?nila se, cht?la se mu vytrhnout a on ji tiskl ?tvrt hodiny jak ve sv?rac? kazajce, ne? ji uti?il. V?d?l, ?e se octl v situaci, kter? je neospravedlniteln?, proto?e je zalo?ena na naprost? nerovnosti: Je?t? p?edt?m, ne? odhalila jeho korespondenci se Sabinou, byl s n? a s n?kolika p??teli v baru. Oslavovali Terezino nov? m?sto. Opustila laborato? a stala se fotografkou t?den?ku. Proto?e s?m nerad tan?il, ujal se Terezy jeho mlad? kolega. N?dhern? jim to na parketu slu?elo a Tereza se mu zd?la kr?sn?j?? ne? jindy. Pozoroval udiven?, s jakou p?esnost? a poslu?nost?

    Tereza p?edch?z? je?t? o zlomek vte?iny v?li sv?ho partnera. Ten tanec se zd?l vypov?dat

    o tom, ?e jej? ob?tavost, jak?si nad?en? touha ud?lat to, co vid?

    Tom??ovi na o??ch, nebyla nijak nutn? v?z?na na Tom??ovu osobnost, ale byla p?ipravena odpov?d?t na vol?n? kter?hokoli mu?e, jeho? by potkala m?sto n?ho. Nebylo nic snadn?j ??ho ne? si p?edstavit, ?e Tereza a jeho kolega jsou milenci. Snadnost t? p?edstavy ho zra?ovala! Uv?domoval si, ?e Terezino t?lo je bez jak?chkoli pot??? mysliteln? v milostn?m spojen? s kter?mkoli mu?sk?m t?lem a upadl do ?patn? n?lady. Teprve pozd? v noci, a? se vr?tili dom?, p?iznal se j?, ?e ??rlil.

    Ta absurdn? ??rlivost, kter? se t?kala jen teoretick? mo?nosti, byla d?kazem, ?e pova?oval jej ? v?rnost za bezpodm?ne?n? p?edpoklad. Jak j ? pak mohl m?t za zl?, ?e ??rlila na jeho naprosto skute?n? milenky?

    —8. --Ve dne se sna?ila (i kdy? s ?sp?chem jen ??ste?n?m) v??it tomu, co Tom?? ??k? a b?t vesel?, jako byla a? dosud. ??rlivost ve dne krocen? projevovala se v?ak o to divo?eji v jej?ch snech, z nich? ka?d? kon?il n??kem, z kter?ho ji musil probouzet.

    Sny se opakovaly jako t?mata s variacemi anebo jako televizn? seri?ly. ?asto se j? nap??klad vracely sny o ko?k?ch, kter? j ? sk?kaly do tv??e a zat?naly dr?py do k??e. M??eme m?t

    pro n? celkem snadn? vysv?tlen?: ko?ka je v ?esk?m argotu ozna?en? pro hezkou ?enu. Tereza se vid?la ohro?ena ?enami, v?emi ?enami. V?echny ?eny byly potenci?ln? Tom??ovy milenky a ona se jich b?la. V jin?m cyklu sn? byla pos?l?na na smrt. Jednou uprost?ed noci, kdy? ji probudil k?i??c? hr?zou, vypr?v?la: "Byla to velk? kryt? plov?rna. Bylo n?s asi dvacet. Sam? ?eny.

    Чтв 30 Янв 2014 20:55:43
    бабах сажакуна итт

    Чтв 30 Янв 2014 20:55:48
    V?echny jsme byly nah? a musily jsme pochodovat kolem baz?nu. Pod stropem byl zav??en ko? a v n?m st?l mu?. M?l klobouk se ?irokou st?echou, kter?

    mu st?nil tv??, ale j? jsem v?d?la, ?e jsi to ty. D?val jsi n?m povely. K?i?el jsi. Musily jsme za pochodu zp?vat a d?lat d?epy. Kdy? n?kter? provedla d?ep ?patn?, tys po n? st?elil z pistole a ona padla mrtv? do baz?nu. A v t? chv?li se v?echny za?aly sm?t a zp?vat je?t? hlasit?ji.

    A ty jsi z n?s nespou?t?l o?i a kdy? zase n?kter? n?co ?patn? ud?lala, zast?elil jsi ji. Baz?n byl pln? mrtvol, kter? se vzn??ely t?sn? pod hladinou. A j? jsem v?d?la, ?e u? nem?m s?lu ud?lat p???t? d?ep a ?e mne zast?el??!"

    T?et? cyklus sn? vypr?v?l o tom, ?e je mrtv?. Le?ela v poh?ebn?m voze velik?m jako st?hovac? kami?n. Kolem n? byly sam? mrtv? ?eny. Bylo jich tolik, ?e zadn?

    dve?e musily z?stat otev?eny a nohy n?kter?ch ?ouhaly ven. Tereza k?i?ela: "J? p?ece nejsem mrtv?! V?dy? j ? v?echno c?t?m!"

    "My tak? v?echno c?t?me," sm?ly se mrtvoly. Sm?ly se ?pln? stejn?m sm?chem jako ?iv? ?eny, kter? j ? kdysi ??kaly s radost?, ?e je to p?ece ?pln? norm?ln?, ?e bude m?t ?patn? zuby, nemocn? vaje?n?ky a vr?sky, proto?e ony tak? maj? ?patn?

    zuby, nemocn? vaje?n?ky a vr?sky. Se stejn?m sm?chem j? te? vysv?tlovaly, ?e je mrtv? a ?e je to ?pln? v po??dku!

    Pak se j? najednou cht?lo ??rat. Vyk?ikla: "V?dy? se mi chce ??rat! To je d?kaz, ?e nejsem mrtv?!"

    A ony se zase sm?ly: "To je norm?ln?, ?e se ti chce ??rat! V?echny ty pocity ti je?t? dlouho z?stanou. Jako kdy? n?komu amputuj? ruku a on ji je?t? dlouho c?t?. My u? nem?me mo? a p?ece se n?m chce po??d ??rat."

    Tereza se tiskla v posteli k Tom??ovi: "A v?echny mi tykaly, jako kdyby se se mnou znaly odjak?iva, jako kdyby to byly moje kamar?dky a j ? m?la hr?zu, ?e u? s nimi mus?m z?stat nav?ky!"

    —9. --V?echny jazyky vych?zej?c? z latiny utv??ej? slovo soucit z p?edpony sou-(com-) a ze slova, kter? znamenalo p?vodn? utrpen? (com-passion). Do jin?ch jazyk?, nap??klad do ?e?tiny, do pol?tiny, do n?m?iny, do ?v?d?tiny, se toto slovo p?ekl?d? substantivem slo?en?m z p?edpony stejn?ho v?znamu n?sledovan? slovem

    "cit" (?esky: sou-cit; polsky: wspol-czucie; n?mecky: Mit-gefuhl; ?v?dsky: medkansla). V jazyc?ch vych?zej?c?ch z latiny slovo soucit (compassion) znamen?: nem??eme se s chladn?m srdcem d?vat na utrpen? druh?ho; nebo: m?me ??ast s t?m, kdo trp?. Z

    jin?ho slova, z francouzsk?ho piti? (z anglick?ho pity, z italsk?ho piet? atd.), kter? m? p?ibli?n? stejn? v?znam, se oz?v? dokonce jak?si shov?vavost v??i tomu, kdo trp?. Avoir de la piti? pour une femme znamen?, ?e jsme na tom l?pe ne? ?ena, ?e se k n? skl?n?me, sni?ujeme.

    To je d?vod, pro? slovo compassion nebo piti? vzbuzuje ned?v?ru; zd? se, ?e ozna?uje ?patn?, druho?ad? cit, kter? nem? mnoho co spole?n?ho s l?skou. Milovat n?koho ze soucitu znamen? nemilovat ho opravdu.

    Vjazyc?ch, kter? utv??ej? slovo soucit nikoli z ko?ene utrpen? (passio) n?br? ze substantiva cit, slova se u??v? v p?ibli?n? stejn?m smyslu, ale p?ece jen nen? mo?no ??ci, ?e ozna?uje druho?ad?, ?patn? cit. Tajn? moc jeho etymologie zal?v? slovo jin?m sv?tlem a d?v? mu ?ir?? v?znam: m?t soucit znamen? um?t ??t s druh?m jeho ne?t?st? ale t?? c?tit spolu s

    n?m kter?koli jin? cit: radost, ?zkost, ?t?st?, bolest. Tento soucit (ve smyslu wspolczucie, Mitgefuhl, madkansla) znamen? tedy maxim?ln? schopnost citov? p?edstavivosti, um?n? citov? telepatie; je to v hierarchii cit? nejvy??? cit.

    Kdy? se Tereze zd?l sen, v n?m? si bodala pod nehty jehly, prozradila t?m na sebe, ?e prohl??ela Tom??ovi tajn? jeho z?suvky. Kdyby mu to byla ud?lala n?jak?

    jin? ?ena, v ?ivot? by s n? u? nemluvil. Tereza to v?d?la a proto mu ?ekla:

    "Vy?e? mne!" Ale nejenom ?e ji nevyhnal, ale chytil ji za ruku a l?bal j? ?pi?ky prst?, nebo? v t? chv?li c?til on s?m bolest pod jej?mi nehty, jako by nervy jej?ch prst? vedly p??mo do jeho mozkov? k?ry.

    Nen?-li ?lov?k obda?en ??belsk?m darem zvan?m soucit, nem??e ne? chladn? odsoudit to, co Tereza ud?lala, proto?e soukrom? toho druh?ho je svat? a z?suvky s jeho intimn? korespondenc? se neotv?raj ?. Ale proto?e se soucit stal Tom??ov?m ?d?lem (?i proklet?m), zd?lo se mu, ?e to byl on s?m, kdo kle?el p?ed otev?enou z?suvkou psac?ho stolu a nemohl odtrhnout o?i od v?t, kter? Sabina napsala. Rozum?l j? a nejenom ?e nebyl s to se na ni zlobit, ale m?l ji je?t? rad?ji.

    —10. --Jej? gesta se st?vala prudk? a nevyrovnan?. Uplynuly u? dva roky od t? doby, co odhalila jeho nev?ry a bylo to ??m d?l hor??. Bylo to bez v?chodiska. Co? opravdu nemohl zanechat sv?ch erotick?ch p??telstv?? Nemohl. Rozvr?tilo by ho to. Nem?l s?lu ovl?dnout chu? na jin? ?eny. Krom? toho mu to p?ipadalo zbyte?n?. Nikdo nev?d?l l?pe ne? on, ?e jeho avant?ry Terezu v ni?em neohro?uj ?. Pro? by se jich m?l vzd?vat? Zd?lo se mu to stejn? nesmysln?, jako kdyby si cht?l odep??t chodit na fotbal.

    Чтв 30 Янв 2014 20:56:04
    Годная сажа

    Чтв 30 Янв 2014 20:56:18
    Сажа — аморфный углерод, продукт неполного сгорания или термического разложения углеводородов в неконтролируемых условиях. В больших количествах её используют для приготовления чёрной краски в полиграфической и лакокрасочной промышленности. Во Франции во времена Карла II с использованием сажи изготовляли ваксу.

    Термин «сажа» иногда неточно применяют для наименования углеродного продукта - технического углерода, производимого в промышленных масштабах для наполнения резин и других пластических масс.

    Чтв 30 Янв 2014 20:56:40
    Ale dalo se je?t? mluvit o radosti? U? ve chv?li, kdy odch?zel za n?kterou z milenek, c?til k n? nechu? a sliboval si, ?e se s n? bude vid?t naposledy. M?l p?ed o?ima obraz Terezy a aby na ni nemyslil, musil se rychle op?t. Od t? doby, co poznal Terezu, nemohl se milovat s jin?mi ?enami bez alkoholu! Ale pr?v? dech poznamenan? alkoholem byl stopou, podle kter? Tereza je?t? snadn?ji zji??ovala jeho nev?ry.

    Zav?ela se za n?m past: ve chv?li, kdy za nimi ?el, ztr?cel na n? chu?, ale sta?ilo, ?e byl jeden den bez nich a u? vyt??el telefonn? ??slo, aby se s nimi se?el.

    Je?t? nejl?pe mu bylo u Sabiny, proto?e v?d?l, ?e je diskr?tn? a ?e se nemus? b?t prozrazen?. Jej? ateli?r ho v?tal jako vzpom?nka na jeho minul? ?ivot, idylick? ?ivot svobodn?ho ml?dence.

    Snad si ani s?m neuv?domoval, jak se zm?nil: b?l se p?ij?t pozd? dom?, proto?e ho tam ?ekala Tereza. Sabina si jednou dokonce v?imla, ?e se d?v? na hodinky b?hem milostn?ho aktu a sna?? se usp??it jeho zakon?en?.

    Proch?zela se pak nah? leno?n?m krokem po ateli?ru, st?la p?ed rozmalovan?m obrazem na ?tafl?ch a ?kosem se d?vala na Tom??e, jak se v rychlosti obl?k?. Byl u? oble?en, jen jednu nohu m?l bosou. Rozhl??el se kolem sebe a pak si stoupl na ?ty?i a hledal cosi pod stolem.

    ?ekla: "Kdy? se na tebe d?v?m, m?m pocit, ?e se m?n?? ve v??n? t?ma m?ch obraz?. Setk?n? dvou sv?t?. Dvojexpozice. Za siluetou Tom??e-libertina prosv?t?

    neuv??iteln? tv?? romantick?ho milence. Anebo naopak: skrze postavu Tristana, kter? nemysl? ne? na svou Terezu, je vid?t kr?sn?, zrazen? sv?t libertina." Tom?? se vzty?il a poslouchal roztr?it? Sabinina slova.

    "Co hled???" zeptala se. "Pono?ku."

    Rozhl??ela se po m?stnosti spolu s n?m a on si znovu stoupl na ?ty?i a d?val se pod st?l. "Nikde tu tvoje pono?ka nen?," ?ekla Sabina. "Jist? jsi p?i?el bez n?."

    "Jak bych mohl p?ij?t bez n?," k?i?el Tom?? a d?val se na hodinky. "P?ece jsem nep?i?el jen v jedn? pono?ce!"

    "Ned? se to vylou?it. Jsi v posledn? dob? velice roztr?it?. Po??d n?kam sp?ch??, d?v?? se na hodinky a pak nen? divu, ?e si zapomene? obl?ci pono?ku." Byl u? rozhodnut obl?ci si botu na bosou nohu. "Venku je zima," ?ekla Sabina.

    "P?j??m ti svou pun?ochu."

    Pod?vala mu dlouhou b?lou m?dn? pun?ochu, h??kovanou, s velik?mi oky. V?d?l moc dob?e, ?e je to pomsta za to, ?e se d?val na hodinky, kdy? ji miloval. N?kam pono?ku schovala. Bylo opravdu zima, tak?e mu nezb?valo, ne? se podrobit. Odch?zel dom? a m?l na jedn? noze pono?ku, na druh? nad kotn?kem srolovanou b?lou d?mskou pun?ochu.

    Jeho situace byla bez v?chodiska: pro sv? milenky byl poznamen?n potupn?m cejchem sv? l?sky k Tereze, pro Terezu potupn?m cejchem sv?ch dobrodru?stv? s milenkami.

    ---11. --Aby zm?rnil jej ? tr?pen?, o?enil se s n? (mohli kone?n? zru?it podn?jem, ve kter?m u? d?vno nebydlela) a obstaral j ? ?t?n?.

    Narodilo se fen? bernard?na jeho kolegy. Otcem ?t??at byl soused?v vl??k. Mal?

    bastardy, nikdo necht?l a kolegovi bylo l?to je zab?jet.

    Tom?? vyb?ral mezi ?t??aty a v?d?l, ?e ty, kter? nevybere, budou muset zem??t. P?ipadal si jako prezident republiky, kter? stoj ? p?ed ?ty?mi odsouzenci na smrt a sm? d?t milost jen jednomu. Nakonec si vybral ?t?n?, fenu, jej?? t?lo se zd?lo p?ipom?nat vl??ka a hlava pat?ila mamince - bernard?novi. Donesl je Tereze. Zvedla pejska, p?itiskla ho k prs?m a on j? okam?it? po??ral halenku. Pak pro n?j hledali jm?no. Tom?? cht?l, aby bylo i podle jm?na jasn?, ?e pes pat?? Tereze a vzpomn?l si na knihu, kterou tiskla pod pa??, kdy? p?ijela neohl??ena do Prahy. Navrhl, aby ?t?n?ti ??kali Tolstoj.

    "Nem??e to b?t Tolstoj," nam?tala Tereza, "proto?e je to hol?i?ka. M??e to b?t Anna Karenina." "Nem??e to b?t Anna Karenina, proto?e takovou legra?n? dr?ku nem??e m?t ??dn? ?ena," ?ekl Tom??. "Je to sp?? Karenin. Ano, Karenin. P?esn?

    tak jsem ho p?edstavoval."

    "Ale nenaru?? to jej? sexualitu, kdy? j? budeme ??kat Karenin?"

    Чтв 30 Янв 2014 20:57:00
    а я опять бампну. или киньте прон с похожей няшей

    Чтв 30 Янв 2014 20:57:35
    "Je mo?n?," ??kal Tom??, "?e fena, kterou jej? p?ni oslovuj? ustavi?n? jako psa, bude m?t lesbick? sklony." Tom??ova slova se podivn? vyplnila. I kdy? obvykle feny lnou v?ce k p?n?m ne? ke sv?m pan?m, u Karenina to bylo naopak. Rozhodl se b?t zamilov?n do Terezy. Tom?? mu byl za to vd??n?. Hladil ho po hlav? a ??kal mu: "D?l?? to dob?e, Karenine. P?esn? tohle jsem po tob? cht?l. Kdy? na ni nesta??m j? s?m, mus?? mi pomoci."

    Ale ani s Kareninovou pomoc? se mu ji nepoda?ilo ud?lat ??astnou. Uv?domil si to asi des?t?ho dne pot?, co jeho zemi obsadily rusk? tanky. Byl srpen 1968, Tom??ovi telefonoval ka?d? den z Curychu ?editel tamn? nemocnice, s n?m? se Tom?? sbl??il kdysi na n?jak? mezin?rodn? konferenci. M?l o Tom??e strach a nab?zel mu m?sto.

    —12. --Jestli Tom?? odm?tal ?v?carovu nab?dku skoro bez uva?ov?n?, bylo to kv?li Tereze. P?edpokl?dal, ?e by tam necht?la odjet. Ostatn? str?vila v?ech sedm prvn?ch dn? okupace v jak?si ext?zi, kter? se podobala t?m?? ?t?st?. Byla na ulici s fotografick?m apar?tem a rozd?vala sn?mky zahrani?n?m ?urnalist?m, kte??

    se o n? prali. Jednou, kdy? si po??nala p??li? drze a fotografovala zbl?zka d?stojn?ka, kter? m??il revolverem na lidi, zatkli ji a nechali p?es noc na rusk?m velitelstv?. Vyhro?ovali j?, ?e ji zast?el?, ale sotva ji pustili, ode?la znovu do ulic a znovu fotografovala.

    Proto byl Tom?? p?ekvapen, kdy? mu des?t?ho dne okupace ?ekla: "A pro? ty vlastn? nechce? odjet do ?v?carska?"

    "A pro? bych tam m?l odjet?"

    "Maj? tady s tebou svoje ??ty."

    "S k?m nemaj? svoje ??ty?" m?vl rukou Tom?? "?ekni mi sp??: ty bys um?la ??t v

    cizin??"

    "A pro? ne?"

    "Kdy? jsem t? vid?l, jak jsi byla s to riskovat ?ivot kv?li t?to zemi, jak je to mo?n?, ?e bys ji te? mohla opustit?"

    "Od t? doby, co se Dub?ek vr?til, v?echno se zm?nilo," ?ekla Tereza. Byla to pravda: ta v?eobecn? euforie trvala jen prvn?ch sedm dn? okupace. P?edstavitel? zem? byli odvle?eni ruskou arm?dou jako zlo?inci, nikdo nev?d?l, kde jsou, v?ichni se t??sli o jejich ?ivot a nen?vist proti Rus?m omamovala lidi jako alkohol. Byla to opil?, slavnost nen?visti. ?esk? m?sta byla vyzdobena tis?ci ru?n? malovan?ch plak?t? s posm??n?mi n?pisy, epigramy, b?sn?mi, karikaturami Bre?n?va a jeho arm?dy, kter? se v?ichni sm?li jako cirkusu analfabet?. ??dn? slavnost v?ak nem??e trvat v??n?. Rusov? za t?m donutili zat?en? st?tn?ky, aby v Moskv? podepsal jak?si kompromis. Dub?ek se s n?m vr?til do Prahy. ?etl pak do r?dia sv?j projev. Po ?estidenn?m v?zen? byl tak zni?en, ?e nemohl mluvit, zaj?kal se, lapal po dechu, tak?e uprost?ed jednotliv?ch v?t byly nekone?n? pauzy, kter? trvaly skoro p?l minuty.

    Kompromis zachr?nil zemi od nejhor??ho: od poprav a masov?ch deportac? na Sibi?, z nich? m?li v?ichni hr?zu. Ale jedno bylo u? jasn?: ?echy se budou muset sklonit p?ed dobyvatelem: budou se u? nav?dy zaj?kat, koktat, lapat po dechu jako Alexandr Dub?ek. Bylo po slavnosti. P?i?el v?edn? den pon??en?. To v?echno ??kala Tereza Tom??ovi a on v?d?l, ?e je to pravda, ale ?e pod tou pravdou je je?t? jin?, podstatn?j?? p???ina, pro? chce Tereza odej?t z Prahy: je ve sv?m dosavadn?m ?ivot? ne??astn?.

    Nejhez?? dny sv?ho ?ivota pro?ila, kdy? fotografovala na pra?sk?ch ulic?ch rusk? voj?ky a vystavovala se nebezpe??. To byly jedin? dny, kdy televizn? seri?l jej?ch sn? byl p?eru?en a jej? noci byly ??astn?. Rusov? j? na sv?ch tanc?ch p?inesli vyrovnanost. Nyn? kdy? je po slavnosti, boj? se u? zase sv?ch noc? a cht?la by p?ed nimi ut?ci. Poznala, ?e existuj? okolnosti, v nich? se m??e c?tit siln? a spokojen? a tou?ila proto odej?t do sv?ta v nad?ji, ?e tam podobn? okolnosti snad znovu najde.

    "A nevad? ti," ptal se Tom??, "?e Sabina emigrovala tak? do ?v?carska?"

    "?eneva nen? Curych," ?ekla Tereza. "Ur?it? mi tam bude p?ek??et m?n?, ne? mi p?ek??ela v Praze." ?lov?k, kter? tou?? opustit m?sto, kde ?ije, nen? ??astn?. Tom?? proto p?ijal Terezinu touhu po emigraci jako vin?k p?ij?m? rozsudek. Podrobil se mu a jednoho dne se ocitl s Terezou a s Kareninem v nejv?t??m m?st? ?v?carska.

    —13. --Koupil do pr?zdn?ho bytu jednu postel (na jin? n?bytek nem?li zat?m pen?ze) a vrhl se do pr?ce se v?? zu?ivost? ?lov?ka, kter? za??n? po ?ty?ic?tce nov?

    ?ivot. N?kolikr?t telefonoval do ?enevy Sabin?. M?la ?t?st?, ?e jej? v?stava obraz? tam byla zah?jena t?den p?ed ruskou invaz?, tak?e ?v?car?t? milovn?ci um?n? se nechali sv?st vlnou sympatie pro malou zemi a koupili v?echny jej ? obrazy.

    "D?k Rus?m jsem zbohatla," sm?la se do telefonu a zvala Tom??e k sob? do sv?ho nov?ho ateli?ru, kter? se pr? neli?? p??li? od toho, kter? zn? Tom?? z Prahy. Byl by ji r?d nav?t?vil, ale nena?el ??dnou v?mluvu, kter? by mohla p?ed Terezou ospravedlnit jeho cestu. A tak p?ijela Sabina do Curychu. Ubytovala se v hotelu. Tom?? za n? p?i?el po pracovn? dob?, zavolal j? telefonem z recepce a potom ?el za n?. Otev?ela mu a st?la p?ed n?m na sv?ch kr?sn?ch vysok?ch noh?ch, svle?en?, jen v kalhotk?ch a podprsence. Na hlav? m?la nasazenu ?ernou bu?inku. D?vala se na n?ho dlouze, nepohnut? a nic ne??kala. I Tom?? st?l ml?ky. Potom si najednou uv?domil, ?e je dojat. Sundal j? bu?inku z hlavy a polo?il na stolek u postele. Pak se spolu milovali, ani? by ?ekli jedin? slovo.

    Kdy? odch?zel z toho hotelu do sv?ho cury?sk?ho domova (kam u? d?vno p?ibyl st?l, ?idle, k?esla, koberec), ??kal si ??astn?, ?e si nese zp?sob sv?ho ?ivota s sebou jako ?nek sv?j d?m. Tereza a Sabina p?edstavovaly dva p?ly jeho ?ivota, p?ly vzd?len?, nesmi?iteln?, a p?ece oba kr?sn?.

    Jen?e pr?v? proto, ?e si nesl syst?m sv?ho ?ivota v?ude s sebou, jako by pat?il k jeho t?lu, Tereza m?la st?le stejn? sny.

    Чтв 30 Янв 2014 20:58:34
    Byli u? v Curychu ?est nebo sedm m?s?c?, kdy? se vr?til dom? pozd? ve?er a na?el na stole dopis. Oznamovala mu, ?e odjela do Prahy. Odjela proto, ?e nem? sil ??t v cizin?. V?, ?e by zde m?la b?t Tom??ovi oporou a v? tak?, ?e to neum?. Myslila si bl?hov?, ?e cizina ji zm?n?. V??ila, ?e po tom, co za?ila ve dnech invaze, nebude u? malichern?, stane se dosp?l?, moudr?, siln?, ale p?ecenila se. Je jeho p??t??? a nechce j ? b?t. Chce z toho vyvodit d?sledky d??ve, ne? bude docela pozd?. A omlouv? se mu, ?e si s sebou vzala Karenina.

    Vzal si siln? pr??ky na span? a p?esto usnul a? k r?nu. Na?t?st? byla sobota a mohl z?stat doma. U? po stopades?t? si shrnoval celou situaci: hranice mezi jeho vlast? a ostatn?m sv?tem nejsou ji? otev?eny jako v dob?, kdy odcestovali. ??dn?mi telegramy a telefony u? Terezu nep?ivol? zp?tky. ??ady ji u? do ciziny nepust?. Jej? odjezd je neuv??iteln? definitivn?.

    —14. --V?dom?, ?e je naprosto bezmocn?, na n?ho p?sobilo jako r?na palic?, ale z?rove? ho uklid?ovalo. Nikdo ho nenutil, aby se k n??emu rozhodoval. Nemusil se d?vat na zdi prot?j??ch dom? a pt?t se, zdali s n? chce nebo nechce ??t. Tereza v?echno rozhodla sama.

    ?el do restaurace poob?dvat. Bylo mu smutno, ale b?hem j?dla jako by se prvotn? zoufalstv? unavilo, jako by ztratilo s?lu a zbyla z n?ho jen melancholie. D?val se nazp?t na l?ta, kter? s n? pro?il a zd?lo se mu, ?e jejich p??b?h se nemohl uzav??t l?pe, ne? se uzav?el.

    Kdyby byl n?kdo ten p??b?h vymyslil, nemohl by ho ukon?it jinak:

    Tereza za n?m p?i?la jednoho dne, ani? ji zval. Jednoho dne stejn?m zp?sobem ode?la. P?ijela s jedn?m t??k?m kufrem. S jedn?m t??k?m kufrem odjela. Zaplatil, vy?el ven z restaurace a proch?zel se po ulic?ch napln?n melancholi?, kter? se st?vala ??m d?l kr?sn?j??. M?l za sebou sedm let ?ivota s Terezou a zji??oval nyn?, ?e ta l?ta jsou kr?sn?j?? ve vzpom?nce, ne? kdy? je pro??val. L?ska mezi n?m a Terezou byla kr?sn? ale i nam?hav?: musil po??d n?co tajit, maskovat, p?edst?rat, napravovat, udr?ovat ji v dobr? n?lad?, chl?cholit, dokazovat nep?etr?it? svou l?sku, b?t ob?alov?n jej ?m ??rlen?m, jej ?m utrpen?m, jej ?mi sny, c?tit se vinen, ospravedl?ovat se a omlouvat. Ta n?maha te? zmizela a kr?sa z?stala.

    Sobota se ch?lila k ve?eru, proch?zel se poprv? s?m po Curychu a vdechoval v?ni sv? svobody. Za rohem ka?d? ulice se skr?valo dobrodru?stv?. Budoucnost se znovu stala tajemstv?m. Vracel se mu zp?t ?ivot svobodn?ho ml?dence, ?ivot, o n?m? si byl kdysi jist, ?e je mu ur?en a ?e jen v n?m m??e b?t takov?, jak? opravdu je. ?il u? sedm let p?iv?z?n k n? a ka?d? jeho krok sledovaly jej? o?i. Bylo to, jako by mu p?iv?zala ke kotn?k?m ?elezn? koule. Jeho krok byl te? najednou mnohem leh??. Skoro se vzn??el. Ocital se v magick?m poli Parmenidov?: t??il se sladkou lehkost? byt?.

    (M?l chu? zavolat do ?enevy Sabin?? Ohl?sit se n?kter? z cury?sk?ch ?en, s nimi? se za posledn? m?s?ce sezn?mil? Ne, nem?l na to nejmen?? chu?. Tu?il, ?e kdyby se se?el s jakoukoli ?enou, vzpom?nka na Terezu by se okam?it? stala nesnesiteln? bolestn?.)

    —15. --To zvl??tn? melancholick? okouzlen? trvalo a? do ned?le ve?era. V pond?l? se v?echno zm?nilo. Tereza vtrhla do jeho mysli: c?til, jak j ? bylo, kdy? mu psala dopis na rozlou?enou; c?til, jak se j ? t??sly ruce; vid?l ji; jak vle?e t??k?

    kufr v jedn? ruce, vod?tko s Kareninem v druh?; p?edstavoval si, jak odmyk? jejich pra?sk? byt a c?til ve vlastn?m srdci sirobu samoty, kter? j? ovanula tv??, kdy? otev?ela dve?e.

    B?hem t?ch kr?sn?ch dvou dn? melancholie jeho soucit jen odpo??val. Soucit spal jako sp? horn?k v ned?li po t?dnu t??k? ?ichty, aby v pond?l? zase mohl sf?rat dol?.

    Vy?et?oval pacienta a vid?l m?sto n?ho Terezu. Napom?nal se v duchu: nemysli na ni! nemysli na ni! ??kal si: pr?v? proto, ?e jsem nemocn? soucitem, je spr?vn?, ?e odjela a ?e u? ji neuvid?m. Mus?m se osvobodit ne od n?, ale od sv?ho soucitu, t? nemoci, kterou jsem p?ed t?m neznal a jej ?m? bacilem mne nakazila!

    Vsobotu a v ned?li c?til sladkou lehkost byt?, jak se k n?mu bl??? z hloubi budoucnosti. V pond?l? na n?ho dopadla t??e, jakou dosud nepoznal. V?echny tuny ?eleza rusk?ch tank? nebyly nic proti t? t??i. Nic nen? t????ho ne? soucit. Ani vlastn? bolest nen? tak t??k? jako bolest souc?t?n? s n?k?m, pro n?koho, za n?koho, zmnohon?soben? p?edstavivost?, prodlou?en? ve sta ozv?n?ch. Napom?nal se, aby nepodl?hal soucitu a soucit ho poslouchal se sklopenou hlavou, jako by se c?til vinen. Soucit v?d?l, ?e zneu??v? sv?ch pr?v a p?esto trval ti?e na sv?m, tak?e p?t?ho dne po jej?m odjezdu Tom?? ozn?mil ?editeli nemocnice (t?mu?, kter? mu po rusk? invazi denn? telefonoval do Prahy), ?e se mus?

    okam?it? vr?tit. Styd?l se. V?d?l, ?e jeho jedn?n? se bude ?editeli jevit jako neodpov?dn? a neodpustiteln?. M?l sto chut? se mu sv??it a vypr?v?t mu o Tereze a o dopise, kter? pro n?ho nechala na stole. Ale neud?lal to. V zorn?m ?hlu ?v?carsk?ho l?ka?e by se jedn?n? Terezy musilo jevit jako hysterick? a nesympatick?. A Tom?? necht?l p?ipustit, aby si o n? n?kdo myslil n?co ?patn?ho. ?editel byl opravdu dot?en.

    Tom?? pokr?il rameny a ?ekl: "Es muss sein. Es muss sein." Byla to nar??ka. Posledn? v?ta posledn?ho Beethovenova kvartetu je naps?na na tyto dva motivy: Muss es sein? (Mus? to b?t?); Es muss sein!(Mus? to b?t!) Aby byl smysl t?chto slov zcela jasn?, Beethoven nadepsal celou posledn? v?tu slovy: "der schwer gefasste Entschluss": t??ce nabyt? rozhodnut?. Tou nar??kou na Beethovena se Tom?? u? vlastn? vracel k Tereze, proto?e pr?v?

    ona ho donutila, aby si kupovali desky s Beethovenov?mi kvartety a son?tami. Nar??ka byla vhodn?j?? ne? tu?il, nebo? ?editel byl velk? milovn?k hudby. Usm?l se m?rn? a ?ekl ti?e, napodobuje hlasem Beethovenovu melodii: "Muss es sein?" Tom?? ?ekl je?t? jednou: "Ja, es muss sein."

    —16. --Na rozd?l od Parmenida byla pro Beethovena t?ha z?ejm? n???m pozitivn?m. "Der schwer gefasste Entschluss", t??ce dosa?en? rozhodnut?, je spjato s hlasem Osudu ("es muss sein"); t??e, nutnost a hodnota jsou t?i pojmy vnit?n? spolu spojen?: jen to, co je nutn?, je t??k?, jen to, co v???, m? cenu.

    Toto p?esv?d?en? se narodilo z Beethovenovy hudby a i kdy? je mo?n? (ne-li pravd?podobn?), ?e za n? nesou odpov?dnost sp?? Beethovenovi vyklada?i ne?

    skladatel s?m, sd?l?me ho dnes v?ce m?n? v?ichni: velikost ?lov?ka spo??v? pro n?s v tom, ?e nese sv?j osud jako Atlas nesl na ramenou klenbu nebes. Beethoven?v hrdina je vzp?ra? metafyzick?ch z?va??.

    Tom?? odj??d?l ke ?v?carsk?m hranic?m a j? si p?edstavuji, ?e s?m vlasat? a zachmu?en? Beethoven ??dil orchestr m?stn?ch hasi?? a hr?l mu na rozlou?enou s emigrac? pochod zvan? "es muss sein!".

    Чтв 30 Янв 2014 20:59:42
    Ale pak Tom?? p?ejel ?eskou hranici a narazil na kolony rusk?ch tank?. Musil zastavit auto p?ed k?i?ovatkou a ?ekat p?l hodiny, ne? p?ejedou. P???ern?

    tankista v ?ern? uniform? st?l na k?i?ovatce a ??dil dopravu, jako by v?echny ?esk? silnice pat?ily jen jemu.

    "Es muss sein," opakoval si v duchu Tom??, ale pak o tom za?al pochybovat: musilo to opravdu b?t? Ano, bylo nesnesiteln? z?stat v Curychu a p?edstavovat si, jak Tereza ?ije sama v Praze.

    Ale jak dlouho by ho soucit mu?il? Cel? ?ivot? Nebo cel? rok? Anebo m?s?c? Anebo jen

    t?den?

    Jak to mohl v?d?t? Jak to mohl vyzkou?et?

    Ka?d? ?kol?k m??e v hodin?ch fyziky d?lat pokusy, aby se p?esv?d?il o tom, je-li ur?it? v?deck? hypot?za pravdiv?. Ale ?lov?k, proto?e ?ije jen jeden ?ivot, nem?

    ??dnou mo?nost ov??it hypot?zu pokusem a nikdy se proto nedov?, zda m?l ?i nem?l poslechnout sv?j cit.

    S t?mito my?lenkami otev?el dve?e bytu. Karenin mu vyskakoval k tv??i, tak?e mu uleh?il chv?li shled?n?. Chu? padnout Tereze do n?ru?? (chu?, kterou c?til je?t?

    ve chv?li, kdy v Curychu nastupoval do auta) docela zmizela. Zd?lo se mu, ?e stoj? proti n? uprost?ed sn?hov? pl?n? a ?e se oba t?esou zimou.

    —17. --Od prvn?ho dne okupace l?tala rusk? vojensk? letadla cel? noci nad Prahou.

    Tom??

    tomu hluku odvykl a nemohl usnout.

    P?evaloval se vedle sp?c? Terezy a vzpomn?l si, co mu ?ekla kdysi d?vno uprost?ed bezv?znamn?ho pov?d?n?. Mluvili o jeho p??teli Z. a ona prohl?sila:

    "Kdybych nebyla potkala tebe, ur?it? bych se do n?ho zamilovala." U? tehdy uvedla ta slova Tom??e do podivn? melancholie. Uv?domil si toti?

    najednou, ?e je to jen n?hoda ?e Tereza miluje jeho a ne p??tele Z. ?e krom? jej? uskute?n?n? l?sky s Tom??em existuje v ???i mo?nost? nekone?n? mno?stv? neuskute?n?n?ch l?sek k jin?m mu??m.

    V?ichni pova?ujeme za nemysliteln?, ?e by l?ska na?eho ?ivota mohla b?t n???m lehk?m, co nev???; domn?v?me se, ?e na?e l?ska je t?m, co musilo b?t; ?e bez n?

    by n?? ?ivot nebyl na??m ?ivotem. Zd? se n?m, ?e s?m zachmu?en? Beethoven se svou stra?livou k?tic? hraje na?? velk? l?sce sv? "es muss sein!". Tom?? si vzpom?nal na Terezinu pozn?mku o p??teli Z. a konstatoval, ?e z p??b?hu jeho ?ivotn? l?sky se neoz?v? ??dn? "es muss sein!", n?br? sp?? "es konnte auch anders sein": mohlo to b?t tak? jinak.

    P?ed sedmi lety se v nemocnici Terezina m?sta objevil n?hodou obt??n? p??pad mozkov? nemoci, kv?li n?mu? pozvali Tom??ova prim??e k rychl? konzultaci. Ale prim?? m?l n?hodou ischias, nemohl se h?bat, a poslal do venkovsk? nemocnice m?sto sebe Tom??e. Ve m?st? bylo p?t hotel?, ale Tom?? padl n?hodou pr?v? na ten, kde byla zam?stn?na Tereza. N?hodou mu zbylo p?ed odjezdem vlaku trochu voln?ho ?asu, aby si ?el sednout do restaurace. Tereza m?la n?hodou slu?bu a obsluhovala n?hodou Tom???v st?l. Bylo zapot?eb? ?esti n?hod, aby dostrkaly Tom??e k Tereze, jako by se mu samotn?mu k n? necht?lo.

    Vr?til se do ?ech kv?li n?. Rozhodnut? tak osudov? se op?ralo o l?sku tak nahodilou, ?e by v?bec neexistovala, kdyby jeho ??f nebyl dostal p?ed sedmi lety ischias. A ta ?ena, to zt?lesn?n? absolutn? n?hody, le?? te? vedle n?ho a d?ch? hluboce ze sp?nku.

    Bylo u? pozd? v noci. C?til, ?e ho za??n? bolet ?aludek, jak se mu to ?asto d?lo ve chv?l?ch du?evn? t?sn?.

    Jej? dech se jednou ?i dvakr?t prom?nil v jemn? zachr?p?n?. Tom?? v sob? nec?til ??dn? soucit. Jedin? co c?til, byl tlak v ?aludku a zoufalstv? nad t?m, ?e se vr?til.

    DRUH? ??ST - Du?e a t?lo

    1. --Bylo by hloup?, aby se autor sna?il ?ten??i

    namluvit, ?e jeho postavy skute?n?

    ?ily. Narodily se nikoli z t?la matky, ale z jedn? dvou sugestivn?ch v?t ?i z jedn? z?kladn? situace. Tom?? se narodil z v?ty: einmal ist keinmal. Tereza se narodila z kru?en? b?icha.

    Kdy? poprv? vstoupila do Tom??ova bytu, za?aly j? kru?et vnit?nosti. Nen? divu,

    neob?dvala ani neve?e?ela, jen p?ed polednem sn?dla na n?stupi?ti sendvi?, ne?

    nasedla do vlaku. Soust?edila se na svou odv??nou cestu a na j?dlo zapomn?la. Ale kdo nemysl? na sv? t?lo, stane se o to snadn?ji jeho ob?t?. Bylo stra?n?

    st?t p?ed Tom??em a sly?et mluvit nahlas sv? ?troby. Cht?lo se j? plakat. Na?t?st? ji Tom?? objal po deseti vte?in?ch a ona mohla na hlasy b?icha zapomenout.

    —2. --Tereza se tedy zrodila ze situace, kter? brut?ln? odhaluje nesmi?itelnou dualitu t?la a du?e, z?kladn? lidskou zku?enost.

    Kdysi d?vno ?lov?k poslouchal udiven?, jak se v jeho hrudi oz?v? zvuk pravideln?ch ?der? a netu?il, co to je. Nemohl pova?ovat s?m sebe za toto?n?ho s n???m tak ciz?m a nezn?m?m, jako je t?lo. T?lo byla klec a uvnit? n? bylo n?co, co se d?valo, poslouchalo, b?lo se, p?em??lelo a divilo; to n?co, ten zbytek, co z?stal po ode?ten? t?la, to byla du?e.

    Dnes ov?em t?lo nen? nezn?m?: v?me, ?e to, co tlu?e v hrudi, je srdce a ?e nos je zakon?en?m hadice, kter? ?ouh? ven z t?la, aby p?iv?d?la kysl?k do plic. Tv??

    nen? ne? jak?si palubn? deska, do n?? vy?s?uj? v?echny mechanismy t?la: za??v?n?, vid?n?, sly?en?, d?ch?n?, my?len?.

    Od t? doby, co na n?m um? v?echno pojmenovat, t?lo znepokojuje ?lov?ka m?n?. V?me u? tak?, ?e du?e nen? ne? ?innost ?ed? hmoty mozku. Dualita t?la a du?e se zahalila v?deck?mi term?ny a m??eme se j ? vesele sm?t jako starom?dn?mu p?edsudku.

    Ale sta??, ?e je ?lov?k zamilovan? jak bl?zen a mus? p?itom sly?et kru?en? sv?ch st?ev. Jednota t?la a du?e, ta lyrick? iluze v?deck?ho v?ku, se r?zem rozplyne.

    —3. --Sna?ila se vid?t skrze sv? t?lo sebe. Proto st?la tak ?asto p?ed zrcadlem. Jeliko? se b?la, aby ji p?i tom nep?istihla matka, m?ly jej? pohledy do zrcadla r?z tajn? ne?esti.

    K zrcadlu ji nep?itahovala je?itnost n?br? ?div nad t?m, ?e vid? sv? j ?. Zapom?nala, ?e se d?v? na palubn? desku t?lesn?ch mechanism?. Zd?lo se j ?, ?e vid? svou du?i, kter? se j ? d?v? poznat v rysech jej? tv??e. Zapom?nala, ?e nos je jen zakon?en? hadice na p??vod vzduchu do plic. Vid?la v n?m v?rn? vyj ?d?en? sv? povahy.

    D?vala se na sebe dlouze a chv?lemi j? p?ek??elo, ?e vid? ve sv? tv??i mat?iny rysy. D?vala se na sebe o to ?porn?ji a sna?ila se silou v?le fyziognomii matky odmyslit, od??tat, aby v jej ? tv??i z?stalo jen to, co je ona sama. Kdy? se j ?

    Чтв 30 Янв 2014 21:00:38
    to poda?ilo, byla to chv?le opojen?: du?e vystupovala na povrch t?la, jako kdy? se arm?da vy??t? z podpalub?, zapln? celou palubu, m?v? rukama k nebi a zp?v?.

    ---4. --Nejenom ?e byla matce fyzicky podobn?, ale zd? se mi chv?lemi, ?e jej? ?ivot byl jen prodlou?en?m mat?ina ?ivota, asi tak jako b?h koule na kule?n?ku je jen prodlou?en?m pohybu hr??ovy ruky.

    Kde a kdy za?al ten pohyb, kter? se pozd?ji zm?nil v ?ivot Terezy?

    Snad ve chv?li, kdy Terezin d?de?ek, pra?sk? obchodn?k, za?al zbo??ovat nahlas kr?su sv? dcery, Tereziny matky. Byly j? tehdy t?i nebo ?ty?i roky a on j?

    vypr?v?l o tom, ?e se podob? obrazu Rafaelovy madony. ?ty?let? Terezina matka si to dob?e zapamatovala a kdy? sed?la pozd?ji v gymnasiu v lavici, m?sto aby poslouchala u?itele, myslila na to, kter?m obraz?m se podob?. Kdy? p?i?el ?as na vd?v?n?, m?la dev?t n?padn?k?. V?ichni kle?eli v kruhu kolem n?. Byla uprost?ed jako princezna a nev?d?la, kter?ho si m? vybrat: jeden byl hez??, druh? vtipn?j??, t?et? bohat??, ?tvrt? sportovn?j??, p?t? byl z lep??

    rodiny, ?est? j ? recitoval ver?e, sedm? procestoval cel? sv?t, osm? hr?l na housle a dev?t? byl ze v?ech nejmu?n?j??. Ale v?ichni stejn? kle?eli a m?li ?pln? stejn? mozoly na kolenou.

    ?e si nakonec vybrala toho dev?t?ho, nebylo ani tak proto, ?e byl ze v?ech nejmu?n?j??, ale proto, ?e kdy? mu ?eptala do ucha p?i milov?n? "d?vej pozor, moc d?vej pozor!", on naschv?l

    pozor ned?val a ona si ho musila honem vz?t za mu?e, proto?e se j ? nepoda?ilo v?as sehnat l?ka?e, kter? by j? ud?lal potrat. Tak se narodila Tereza. Nespo?etn? rodina se sjela ze v?ech kout? vlasti, skl?n?la se nad ko??rkem a ?i?lala. Terezina matka ne?i?lala. Ml?ela. Myslila na ostatn?ch osm n?padn?k? a v?ichni se j? zd?li b?t lep?? ne? ten dev?t?. Stejn? jako jej? dcera i Terezina matka se r?da d?vala do zrcadla. Jednoho dne zjistila, ?e m? kolem o?? plno vr?sek a ?ekla si, ?e jej ? man?elstv? je nesmysl. Potkala nemu?n?ho mu?e, kter? m?l za sebou n?kolik defraudac? a dv? rozveden?

    man?elstv?. Nen?vid?la milence, kte?? maj? na kolenou mozoly. M?la zu?ivou chu? kleknout si sama. Padla na kolena p?ed defraudantem a ode?la od man?ela i od Terezy.

    Z nejmu?n?j??ho mu?e se stal nejsmutn?j?? mu?. Byl tak smutn?, ?e mu bylo v?echno jedno. ??kal v?ude nahlas, co si mysl?, a komunistick? policie ?okov?na jeho nehor?zn?mi v?roky ho zatkla, odsoudila a uv?znila. Terezu vyhnali ze zape?et?n?ho bytu za matkou.

    Nejsmutn?j?? mu? za kr?tk? ?as ve v?zen? zem?el a matka s defraudantem a Terezou ode?la do mal?ho bytu pod horami. Terezin ot??m pracoval v ??ad?, matka byla prodava?kou v obchod?. Porodila dal?? t?i d?ti. Pak se znovu pod?vala do zrcadla a zjistila, ?e je star? a o?kliv?.

    —5. --Kdy? zkonstatovala, ?e v?echno ztratila, hledala vin?ka. Vinni byli v?ichni: vinen byl prvn? man?el, mu?n? a nemilovan?, kter? ji neposlechl, kdy? mu ?eptala do ucha, aby dal pozor; vinen byl druh? man?el, nemu?n? a milovan?, kter? ji zat?hl z Prahy do mal?ho m?sta a proh?n?l jednu ?enu za druhou, tak?e nevych?zela ze ??rlivosti. Proti ob?ma man?el?m byla bezmocn?. Jedin? ?lov?k, kter? j ? pat?il a nemohl uniknout, rukojm?, kter? mohl platit za v?echny ostatn?, byla Tereza.

    Ostatn? mo?n? ?e opravdu pr?v? ona byla vina mat?in?m osudem. Ona, to jest to absurdn? setk?n? spermatu nejmu?n?j??ho s vaj??kem nejkr?sn?j??. V t? fat?ln?

    vte?in?, kter? se jmenuje Tereza, byl odstartov?n b?h na dlouh? trati mat?ina zka?en?ho ?ivota. Matka vysv?tlovala Tereze neust?le, ?e b?t matkou znamen?

    v?echno ob?tovat. Jej? slova zn?la p?esv?d?iv?, proto?e byl za nimi pro?itek ?eny, kter? ztratila v?echno kv?li sv?mu d?t?ti. Tereza poslouch? a v???, ?e nejv?t?? hodnotou ?ivota je mate?stv? a ?e mate?stv? je velik? ob??. Je-li mate?stv? zt?lesn?nou Ob?t?, pak ?d?l dcery znamen? Vinu, kterou nelze nikdy splatit.

    —6. --Tereza ov?em neznala p??b?h noci, kdy matka ?eptala do ucha jej?mu otci, aby si dal pozor. Provin?n?, kter? c?tila, bylo nejasn? jak d?di?n? h??ch. D?lala v?echno, aby je od?inila. Matka ji vzala z gymnasia a ona pracovala od patn?cti let jako ???nice a v?echno, co vyd?lala, j ? odevzd?vala. Byla ochotn? ud?lat nev?mco, jen aby si vyslou?ila jej? l?sku. Spravovala dom?cnost, starala se o sourozence, celou ned?li ukl?zela a prala. Byla to ?koda, proto?e byla na gymnasiu nejnadan?j?? ze t??dy. Cht?la by n?kam v??, ale v tomto mal?m m?st?

    ??dn? v?? pro ni neexistovalo. Tereza prala pr?dlo a vedle vany m?la polo?enu kn??ku. Obracela listy a na knihu padaly kapky vody.

    Doma neexistoval stud. Matka chodila v byt? jen v pr?dle, n?kdy bez podprsenky, n?kdy, za letn?ch dn?, nah?. Ot??m nechodil nah?, ale ve?el do koupelny v?dycky, kdy? byla Tereza ve van?. Jednou se kv?li tomu v koupeln? zamkla a matka ud?lala skand?l: "Za koho se pova?uje?? Kdo si mysl??, ?e jsi? Mysl??, ?e ti tvou kr?su ukousne?"

    (Tato situace ukazuje n?zorn?, ?e nen?vist v??i dce?i byla v matce siln?j?? ne? ??rlivost na man?ela. Vina dcery byla nekone?n? a zahrnovala v sob? i man?elovy nev?ry. Jestli se dcera chce emancipovat a trvat na n?jak?ch pr?vech - t?eba zamknout se v koupeln? - je to pro matku nep?ijateln?j?? ne? eventu?ln? man?el?v sexu?ln? z?jem o Terezu.)

    Jednou se matka proch?zela v zim? nah? p?i rozsv?cen?m sv?tle. Tereza b??ela honem zatahovat z?clony, aby matku nevid?li z prot?j??ho domu. Sly?ela za sebou jej? sm?ch. O den pozd?ji p?i?ly za matkou p??telkyn?: sousedka, kolegyn? z obchodu, m?stn? u?itelka a je?t? dv? nebo t?i ?eny, kter? m?ly ve zvyku se pravideln? sch?zet. Tereza spolu se ?estn?ctilet?m synem jedn? z nich ve?la za nimi na chv?li do m?stnosti. Matka toho hned vyu?ila, aby vypr?v?la, jak jej? dcera cht?la v?era chr?nit jej? stud. Sm?la se a v?echny ?eny se sm?ly s n?. Matka pak ?ekla: "Tereza se nechce sm??it s t?m, ?e lidsk? t?lo ??r? a prd?." Tereza byla rud?, ale matka pokra?ovala: "Je na tom n?co ?patn?ho?" a sama hned odpov?d?la na svou ot?zku: vypustila hlasit? v?try. V?echny ?eny se sm?ly.

    —7. --Matka hlasit? smrk?, vypr?v? lidem nahlas o sv?m sexu?ln?m ?ivot?, p?edv?d? sv?j um?l? chrup. Um? ho s podivuhodnou obratnost? uvolnit jazykem v ?stech: tak?e j?

    p?i ?irok?m ?sm?vu pad? horn? ?elist k doln?m zub?m a jej? tv?? m? n?hle hr?zn? v?raz.

    Jej? po??n?n? nen? ne? jedno jedin? prudk? gesto, j?m? odhazuje svoji kr?su a ml?d?. V dob?, kdy dev?t n?padn?k? kle?elo v kruhu kolem n?, st?e?ila ?zkostiv?

    svoji nahotu. Jako by m?rou studu cht?la vyj?d?it m?ru hodnoty, kterou m? jej? t?lo. Jestli?e se dnes nestyd?, ?in? to radik?ln?, jako by svou nestoudnost? cht?la ud?lat slavnostn? ?krt za ?ivotem a vyk?iknout, ?e ml?d? a kr?sa, kter? p?ece?ovala, nemaj? ve skute?nosti ??dnou cenu.

    Zd? se mi, ?e Tereza je prodlou?en?m onoho gesta, j?m? matka odhodila daleko za sebe sv?j ?ivot krasavice.

    (A m?-li Tereza sama nerv?zn? pohyby, nedostate?nou vl??nost gest, nem??eme se tomu divit: to velik? mat?ino gesto, divok? a sebeni?iv?, z?stalo v Tereze, stalo se Terezou!)

    —8. --Matka si ??d? pro sebe spravedlnost a chce, aby byl vin?k potrest?n. Proto trv? na tom, aby dcera z?stala s n? ve sv?t? nestoudnosti, kde ml?d? a kr?sa nic neznamenaj?, kde cel? sv?t nen? ne? jeden obrovsk? koncentra?n? t?bor t?l, kter?

    se podobaj? jedno druh?mu a du?e v nich jsou neviditeln?. Te? m??eme l?pe pochopit smysl tajn? Tereziny ne?esti, jej?ch ?ast?ch a dlouh?ch pohled? do zrcadla. Byl to z?pas s matkou. Byla to touha neb?t t?lem, jako jsou jin? t?la, ale uvid?t na povrchu vlastn? tv??e arm?du du?e, kter? se vy??tila z podpalub?. Nebylo to snadn?, proto?e du?e, smutn?, nesm?l?, zak?iknut?, byla schovan? v hloubi Terezin?ch ?trob a styd?la se uk?zat.

    Чтв 30 Янв 2014 21:11:48
    >>61765789
    Сап Харкач , Гай


    Чтв 30 Янв 2014 21:14:10
    Tak tomu bylo pr?v? toho dne, kdy poprv? potkala Tom??e. Propl?tala se mezi opilci ve sv? restauraci, t?lo bylo nach?leno pod t?hou piv, kter? nesla na t?cu, a du?e byla a? n?kde v ?aludku nebo v pankreatu. A pr?v? tehdy ji Tom??

    oslovil. To osloven? bylo v?znamn?, proto?e p?i?lo od n?koho, kdo neznal ani jej? matku ani opilce, kte?? j? denn? adresovali stereotypn? oplzl? pozn?mky. Statut cizince ho povy?oval nad ostatn?.

    A je?t? n?co ho povy?ovalo: m?l na stole otev?enou knihu. V t?to hospod? je?t? nikdy nikdo na stole knihu neotev?el. Kniha byla pro Terezu pozn?vac?m znamen?m tajn?ho bratrstva. Proti sv?tu hrubosti, kter? ji obklopoval, m?la toti? jen jedinou zbra?: knihy, kter? si p?j ?ovala v m?stsk? knihovn?; zejm?na rom?ny: p?e?etla jich spoustu od Fieldinga a? po Thomase Manna. Poskytovaly j ? mo?nost imagin?rn?ho ?t?ku ze ?ivota, kter? ji neuspokojoval, ale m?ly pro ni v?znam i jako v?c: r?da se s nimi proch?zela po ulici dr??c je po pa??. M?ly pro ni stejn? v?znam jako elegantn? h?l pro dandyho z minul?ho stolet?. Odli?ovaly ji od jin?ch.

    (P?irovn?n? knihy k elegantn? holi dandyho nen? ?pln? p?esn?. H?l dandyho nejen odli?ovala, ale ?inila ho modern?m a m?dn?m. Kniha Terezu odli?ovala, ale ?inila ji starom?dn?. Byla ov?em p??li? mlad?, ne? aby si mohla na sob? uv?domit vlastn? starom?dnost. Mlad?ci, kte?? se proch?zeli kolem n? s hlu??c?mi tranzistory v ruce, j ? p?ipadali hloup?. Unikalo j ?, ?e jsou modern?.) Ten, kdo ji oslovil, byl tedy z?rove? cizinec i ?len tajn?ho bratrstva. Oslovil ji vl?dn?m

    hlasem a Tereza c?tila, jak se jej ? du?e dere na povrch v?emi tepnami c?vami i p?ry, aby se mu uk?zala.

    —9. --Kdy? se Tom?? vr?til z Curychu do Prahy, p?epadl ho pocit nevolnosti z my?lenky, ?e jeho setk?n? s Terezou bylo zp?sobeno ?esti nepravd?podobn?mi n?hodami. Ale nen? ud?lost pr?v? naopak o to v?znamn?j?? a privilegovan?j??, o? v?ce n?hod je k n? zapot?eb?? Jen n?hoda se n?m m??e jevit jako poselstv?. To, co se d?je nutn?, co je o?ek?van?, co se opakuje ka?d? den, je n?m?. Jen n?hoda k n?m promlouv?. Sna??me se v n? ??st jako ?tou cik?nky z obrazc?, kter? vytvo??

    sedlina k?vy na dn? ??lku.

    Tom?? se zjevil Tereze v jej? restauraci jako absolutn? n?hoda. Sed?l u stolu nad otev?enou knihou. Zvedl o?i k Tereze a usm?l se: "Jeden ko?ak." V t? chv?li zn?la z r?dia hudba. Tereza ?la do v??epu pro ko?ak a oto?ila knofl?kem p?ij?ma?e, aby zn?la je?t? siln?ji. Poznala Beethovena. Znala ho od doby, co p?ijelo do jejich m?sta kvarteto z Prahy. Tereza (kter?, jak v?me, tou?ila po n??em "vy???m") ?la na koncert. S?l byl pr?zdn?. Spolu s n? v n?m byl jen m?stn? l?k?rn?k a jeho ?ena. Bylo tedy na p?diu kvarteto muzikant? a v s?le trio poslucha??, ale hudebn?ci byli tak mil?, ?e nezru?ili koncert a hr?li cel?

    ve?er jen pro n? posledn? t?i Beethovenova kvarteta.

    L?k?rn?k pak pozval hudebn?ky na ve?e?i a nezn?mou poslucha?ku po??dal, aby ?la s nimi. Beethoven se od t? doby stal obrazem sv?ta na druh? stran?, sv?ta, po n?m? tou?ila. Kdy? nesla z v??epu ko?ak pro Tom??e, sna?ila se ??st v t? n?hod?: jak je to mo?n?, ?e pr?v? te?, kdy? nese ko?ak tomu nezn?m?mu mu?i, kter? se j ? l?b?, sly?? Beethovena?

    Nikoli nutnost, ale n?hoda je plna kouzel. M?-li b?t l?ska nezapomenuteln?, mus? se k n? od prvn? chv?le sl?tat n?hody jak pt?ci na ramena Franti?ka z Assissi.

    —10. --Volal ji, ?e chce platit. Zav?ral knihu (pozn?vac? znamen? tajn?ho bratrstva) a ona se ho cht?la zeptat, co ?te.

    "M??ete mi to napsat na m?j pokoj?" zeptal se. "Ano," ?ekla. "Jak? m?te ??slo pokoje?" Uk?zal j? kl??, k n?mu? byla uv?z?na d?ev?n? desti?ka a na n? nakreslen? ?erven? ?estka.

    "To je zvl??tn?," ?ekla, "??slo ?est." "Co je na tom zvl??tn?ho?" zeptal se. Vzpomn?la si, ?e dokud bydlila v Praze u dosud nerozveden?ch rodi??, jejich d?m m?l ??slo ?est. Ale ?ekla n?co jin?ho (a my m??eme ocenit jej? lstivost): "Vy m?te pokoj ?est a mn? kon?? v ?est slu?ba."

    "A mn? jede v sedm vlak," ?ekl nezn?m? mu?. Nev?d?la, co by ?ekla, dala mu ??et, aby se na n?j podepsal, a odnesla ho do recepce. Kdy? skon?ila pr?ci, cizinec u?

    nesed?l u sv?ho stolu. Pochopil jej? diskr?tn? poselstv?? Vych?zela z restaurace rozru?ena. Naproti byl pro??dl? par??k, uboh? park ?pinav?ho mal?ho m?sta, kter?

    pro ni v?dycky p?edstavoval ostr?vek kr?sy: byl tam tr?vn?k, ?ty?i topoly, lavi?ky, smute?n? vrba a ke?e forsithi?.

    Sed?l na ?lut? lavi?ce, z n?? bylo vid?t ke vchodu restaurace. Pr?v? na t? lavi?ce sed?la v?era s knihou v kl?n?! V t? chv?li v?d?la (pt?ci n?hod se j ? sn??eli na ramena), ?e ten nezn?m? mu? je j ? souzen. Oslovil ji, pozval ji, aby si k n?mu p?isedla. (Arm?da jej? du?e se vyhrnula na palubu t?la.) Doprovodila ho pak na n?dra?? a on j? dal na rozlou?enou svou vizitku s telefonn?m ??slem:

    "Kdybyste n?hodou n?kdy p?ijela do Prahy..."

    ---11. --Mnohem v?c ne? ta vizitka, kterou j ? dal na posledn? chv?li, byl to pokyn n?hod (kniha, Beethoven, ??slo ?est, ?lut? lavi?ka v parku), co j ? dodalo odvahy, aby ode?la z domu a zm?nila sv?j osud. Je to mo?n? t?ch n?kolik n?hod (mimochodem docela skromn?ch, ?ediv?ch,

    vskutku hodn?ch tohoto bezv?znamn?ho m?sta), kter?

    uvedly do pohybu jej ? l?sku a staly se pramenem energie, kterou nevy?erp? do konce

    ?ivota.

    N?? ka?dodenn? ?ivot je bombardov?n n?hodami, p?esn?ji ?e?eno nahodil?mi setk?n?mi l >>61768626id? a ud?lost?, jim? se ??k? koincidence. Ko-incidence znamen?, ?e dv? ne?ekan? ud?losti se stanou z?rove?, ?e se setkaj ?: Tom?? se objev? v restauraci a z?rove? se ozve hudba Beethovena. Obrovsk? v?t?iny takov?ch koincidenc? si ?lov?k v?bec nev?imne. Kdyby v restauraci sed?l u stolu m?sto Tom??e m?stn? ?ezn?k, Tereza by si neuv?domila, ?e se z r?dia oz?v? Beethoven (i kdy? setk?n? Beethovena a ?ezn?ka je tak? zaj?mav? koincidence). P?ich?zej?c?

    l?ska v n? v?ak zjit?ila smysl pro kr?su a ona na tu hudbu u? nikdy nezapomene. Poka?d? kdy? ji usly??, bude dojata. V?echno, co se bude v t? chv?li d?t kolem n?, bude oz??eno tou hudbou a stane se kr?sn?.

    Na za??tku onoho rom?nu, kter? dr?ela pod pa??, kdy? p?i?la za Tom??em, setk?v? se Anna s Vronsk?m za podivn?ch okolnost?. Jsou na n?stupi?ti, kde pr?v? n?kdo spadl pod vlak. Na konci rom?nu se vrh? pod vlak Anna. Tato symetrick?

    kompozice, v n?? se objevuje stejn? motiv na za??tku i na konci, v?m m??e p?ipadat jako velmi "rom?nov?". Ano, souhlas?m, ale jen pod podm?nkou, ?e slovo

    "rom?nov?" budete ch?pat nikoli jako "vymy?len?", "um?l?", "nepodobn? ?ivotu". Nebo? pr?v? takto jsou komponov?ny lidsk? ?ivoty.

    Jsou komponov?ny jako hudebn? skladba. ?lov?k, veden smyslem pro kr?su, prom?n? nahodilou ud?lost (Beethovenovu hudbu, smrt na n?dra??) v motiv, kter? u? z?stane ve skladb? jeho ?ivota. Vrac? se k n?mu, opakuje ho, m?n?, rozv?j ? jako skladatel t?ma sv? son?ty. Anna si mohla vz?t ?ivot tak? jinak. Ale motiv n?dra?? a smrti, ten nezapomenuteln? motiv spjat? se zrozen?m l?sky, ji p?itahoval ve chv?li zoufalstv? svou temnou kr?sou. Ani? o tom v?, ?lov?k komponuje sv?j ?ivot podle z?kon? kr?sy i ve chv?l?ch nejhlub?? beznad?je. Nelze tedy vy??tat rom?nu, ?e je fascinov?n tajemn?mi setk?n?mi n?hod (jako je setk?n? Vronsk?ho, Anny, n?stupi?t? a smrti anebo setk?n? Beethovena, Tom??e, Terezy a ko?aku), ale lze pr?vem vy??tat ?lov?ku, ?e je ve sv?m v?edn?m ?ivot?

    Чтв 30 Янв 2014 21:17:16
    >>61768626v??i takov?m n?hod?m slep? a jeho ?ivot tak ztr?c? svou dimenzi kr?sy.

    ---12. --Povzbuzena pt?ky n?hod, kte?? se j ? sl?tali na ramena, ani? cokoli ?ekla matce, vzala si t?denn? dovolenou a nasedla do vlaku. Odch?zela ?asto na z?chod d?vat se do zrcadla a prosit du?i, aby v rozhoduj?c?m dni jej?ho ?ivota neopustila ani na chv?li palubu jej?ho t?la. Kdy? se tak na sebe d?vala, lekla se najednou: uc?tila ?kr?b?n? v krku. ?e by m?la v rozhoduj?c?m dni sv?ho ?ivota onemocn?t?

    Ale nebylo u? cesty zp?tky. Zatelefonovala mu z n?dra?? a kdy? otev?el dve?e, za?alo j? stra?n? kru?et v b?i?e. Styd?la se. Bylo to, jako kdyby m?la v b?i?e svou matku, kter? se tam chechtala, aby j ? zkazila setk?n? s Tom??em. M?la v prvn? chv?li pocit, ?e ji kv?li t?mto nevkusn?m zvuk?m mus? vyhnat, ale on ji objal. Byla vd??n?, ?e nedb? jej?ho kru?en?, a proto ho l?bala v??niv? a m?la mlhu p?ed o?ima. Neuplynula ani minuta a milovali se. P?i milov?n? k?i?ela. To u? m?la hore?ku. Dostala ch?ipku. Vy?st?n? hadice vedouc? kysl?k do plic bylo ucpan? a ?erven?.

    Pak p?ijela podruh? s t??k?m kufrem, do n?ho? sbalila v?echny sv? v?ci, rozhodnuta nikdy se u? nevr?tit do mal?ho m?sta. Pozval ji k sob? a? na druh?

    ve?er. P?espala v lacin?m hotelu a p???t? den zanesla kufr do ?schovny na n?dra?? a cel? den se pak toulala po Praze s Annou Kareninou pod pa??. Ve?er zazvonila, on otev?el dve?e a ona nepou?t?la knihu z ruky, jako by to byla vstupenka do Tom??ova sv?ta. Uv?domovala si, ?e nem? ne? tuto jedinou ubohou vstupenku a cht?lo se j ? nad t?m plakat. Aby neplakala, byla hovorn?,

    mluvila hlasit? a sm?la se. A zase ji vzal velmi brzy po jej ?m p??chodu do n?ru?e a milovali se. Vstoupila do mlhy, v n?? nebylo nic vid?t, jen sly?et jej? k?ik.

    —13. --To nebylo vzdych?n?, ?p?n?, to byl opravdu k?ik. K?i?ela tolik, ?e Tom?? oddaloval hlavu od jej? tv??e. Zd?lo se mu, ?e jej? hlas zn?j?c? t?sn? u jeho ucha mu roztrhne bub?nek. Ten k?ik nebyl v?razem smyslnosti. Smyslnost je maxim?ln? mobilizace smysl?: ?lov?k pozoruje napjat? toho druh?ho a poslouch?

    ka?d? jeho zvuk. Jej? k?ik cht?l naopak omr??it smysly, aby nevid?ly a nesly?ely. To k?i?el s?m naivn? idealismus jej ? l?sky, kter? cht?la b?t zru?en?m v?ech protiklad?, zru?en?m duality t?la a du?e a snad i zru?en?m ?asu. M?la zav?en? o?i? Ne, ale nikam se jimi ned?vala, m?la je up?eny do pr?zdna stropu. Chv?lemi vrt?la prudce hlavou ze strany na stranu. Kdy? k?ik skon?il, usnula po jeho boku a celou noc ho dr?ela za ruku. U? kdy? j? bylo osm let, us?nala tak, ?e si tiskla jednu ruku druhou a p?edstavovala si, ?e dr?? mu?e, kter?ho miluje, mu?e sv?ho ?ivota. Jestli?e tedy tiskla ve sp?nku Tom??ovu ruku s takovou um?n?nost?, m??eme to pochopit: od d?tstv? se na to p?ipravovala a tr?novala.

    —14. --D?vka, kter? m?sto aby sp?la "za n???m vy???m", mus? nosit opilc?m pivo a v ned?li pr?t ?pinav? pr?dlo sourozenc?, vytvo?? si v sob? velikou z?sobu vitality, o n?? se nesn? lidem, kte?? studuj? univerzitu a z?vaj? nad knihami. Tereza toho p?e?etla v?ce ne? oni, dov?d?la se o ?ivot? v?c ne? oni, ale nikdy si toho nebude v?doma. To, co odli?uje ?lov?ka, kter? studoval, od samouka, nen?

    m?ra v?d?n?, ale jin? stupe? vitality a sebev?dom?. El?n, se kter?m se Tereza vrhla v Praze do ?ivota, byl z?rove? drav? i vratk?. Jako by ?ekala, ?e j?

    jednoho dne n?kdo ?ekne: "Ty sem nepat???! Vra? se, odkud jsi p?i?la!" V?echna jej? chu? do ?ivota visela na jedin?m vl?sku: na Tom??ov? hlase, kter? kdysi vyvolal nahoru jej ? du?i schovanou pla?e v ?trob?ch.

    Tereza obdr?ela m?sto ve fotografick? laborato?i, ale to j? nesta?ilo. Cht?la fotografovat sama. Tom??ova p??telkyn? Sabina j? p?j?ila t?i ?ty?i monografie slavn?ch fotograf?, se?la se s n? v kav?rn? a nad rozev?en?mi knihami j ?

    vysv?tlovala, co je na t?ch fotografi?ch zaj?mav?. Tereza ji poslouchala s ml?enlivou soust?ed?nost?, kterou m?lokter? profesor kdy vid?l na tv???ch sv?ch ??k?.

    D?ky Sabin? pochopila p??buznost fotografie a mal??stv? a nutila Tom??e, aby spolu chodili na v?echny v?stavy, kter? se v Praze konaly. Brzy se j ? poda?ilo uplatnit v obr?zkov?m t?den?ku vlastn? sn?mky a jednoho dne p?e?la z laborato?e mezi profesion?ln? fotografy magaz?nu. T?ho? ve?era ?li oslavit jej? pov??en? s p??teli do baru, kde tan?ili. Tom?? upadl do ?patn? n?lady a kdy? nal?hala, aby j? ?ekl, co se mu stalo, p?iznal se j? kone?n? doma, ?e na ni ??rlil, kdy? ji vid?l tan?it se sv?m kolegou.

    "Opravdu, tys na mne ??rlil?" ptala se ho asi desetkr?t, jako kdyby j? oznamoval, ?e j ? byla ud?lena Nobelova cena a nemohla tomu uv??it. Pak ho vzala kolem pasu a za?ala s n?m tan?it po pokoji. To nebyl spole?ensk?

    tanec, kter? p?ed hodinou p?edv?d?la v baru. Byla to jak?si vesnick? sko?n?, bl?zniv? poskakov?n?, p?i kter?m vyhazovala nohy vysoko do vzduchu, d?lala neobratn? velk? skoky a vl??ela ho pokojem sem a tam.

    Poh??chu nedlouho potom za?ala ??rlit sama a jej? ??rlivost nebyla pro Tom??e Nobelovou cenou, n?br? b?emenem, kter?ho se zbav? teprve kr?tk? ?as p?ed smrt?.

    —15. --Pochodovala kolem baz?nu nah? se spoustou jin?ch nah?ch ?en, Tom?? byl naho?e v ko?i zav??en?m pod klenbou plov?rny, k?i?el na n?, nutil je zp?vat a d?lat d?epy. Kdy? n?kter? provedla cvik ?patn?, zast?elil ji.

    Chci se k tomu snu je?t? vr?tit: Jeho hr?za neza?ala ve chv?li, kdy Tom??

    vyp?lil prvn? r?nu. Sen byl hr?zn? od sam?ho po??tku. J?t nah? s ostatn?mi nah?mi ?enami pochodov?m krokem byl pro Terezu nejz?kladn?j?? obraz hr?zy. Kdy?

    byla u matky, nesm?la se zamknout v koupeln?. Matka j? t?m cht?la ??ci: tvoje t?lo je jako ostatn? t?la; nem?? ??dn? pr?vo na stud; nem?? ??dn? d?vod zakr?vat n?co, co existuje stejn? v miliard?ch jin?ch exempl???. V mat?in? sv?t? byla v?echna t?la stejn? a pochodovala v ?ad? za sebou. Nahota byla od d?tstv? pro Terezu znamen?m povinn? uniformity koncentra?n?ho t?bora; znamen?m pon??en?. A byla je?t? jin? hr?za hned na po??tku toho snu: v?echny ?eny musily zp?vat!

    Nejenom ?e jejich t?la byla stejn?, stejn? bezcenn?, nejenom ?e byla pouh?mi zvu??c?mi mechanismy bez du?e, ale ?eny se nad t?m radovaly! Byla to radostn?

    solidarita bezduch?ch! ?eny byly ??astny, ?e odhodily p??t?? du?e, tuto sm??nou p?chu, iluzi jedine?nosti, a ?e jsou jedna jako druh?. Tereza zp?vala s nimi, ale neradovala se. Zp?vala ze strachu, ?e kdy? nebude zp?vat, ?eny ji zabij ?. Ale co znamenalo, ?e po nich Tom?? st??lel a ?e padaly jedna po druh? mrtv? do baz?nu?

    ?eny, kter? se raduj? nad svou stejnost? a nerozli?enost?, oslavuj? vlastn? svou budouc? smrt, kter? u?in? jejich stejnost absolutn?. V?st?el byl tedy jen ??astn?m napln?n?m jejich makabr?ln?ho pochodu. Proto po ka?d? r?n? z pistole se za?aly radostn? sm?t a zat?mco mrtvola klesala pod hladinu, ony je?t? zes?lily sv?j zp?v.

    A pro? to byl pr?v? Tom??, kdo st??lel, a pro? cht?l zast?elit i Terezu?

    Proto?e pr?v? on mezi n? Terezu poslal. To je to, co chce sen Tom??ovi sd?lit, kdy? mu to Tereza neum? ??ct sama. P?i?la za n?m, aby unikla z mat?ina sv?ta, kde v?echna t?la si byla rovna. P?i?la za n?m, aby se jej ? t?lo stalo jedine?n?m a nezam?niteln?m. A on te? znovu nakreslil znamen? rovnosti mezi n? a jin?: l?b?

    je v?echny stejn?, hlad? je stejn?; ned?l? ??dn?, ??dn?, ??dn? rozd?l mezi t?lem Terezy a jin?mi t?ly. Poslal ji takto zp?tky do sv?ta, z n?ho? cht?la uniknout. Poslal ji pochodovat nahou s jin?mi nah?mi ?enami.

    —16. --Zd?ly se j? st??dav? t?i seri?ly sn?: prvn?, v n?m? ??dily ko?ky, vypr?v?l o jej?m utrpen? ze ?ivota; druh? seri?l ukazoval v nes?etn?ch variac?ch obrazy jej ? popravy; t?et? mluvil o jej?m ?ivot? po smrti, kdy se jej? pon??en? stalo nikdy nekon??c?m stavem.

    Vt?chto snech nebylo co de?ifrovat. Obvin?n?, kter? adresovaly Tom??ovi, bylo tak jasn?, ?e mohl jen ml?et a se sklopenou hlavou hladit Terezu po ruce. Krom? toho, ?e byly v?mluvn?, ty sny byly t?? kr?sn?. To je okolnost, kter?

    Чтв 30 Янв 2014 21:22:05



    Чтв 30 Янв 2014 21:33:50
    1

    Чтв 30 Янв 2014 21:35:27
    >>61765789
    Конечно.

    Чтв 30 Янв 2014 21:39:13
    >>61769766 >>61769854
    unikla Freudovi v jeho teorii sn?. Sen nen? jen sd?len? (eventueln? ?ifrovan? sd?len?), n?br? tak? estetick? aktivita, hra imaginace, kter? je sama o sob? hodnotou. Sen je d?kazem toho, ?e fantazie, sn?n? o tom, co se nestalo, pat?? k nejhlub??m pot?eb?m ?lov?ka. Zde je ko?en zr?dn? nebezpe?nosti snu. Kdyby sen nebyl kr?sn?, bylo by mo?no na n?j rychle zapomenout. Ale ona se ke sv?m sn?m st?le vracela, opakovala si je v duchu, prom??ovala je v legendy: Tom?? ?il pod hypnotick?m kouzlem mu?iv? kr?sy Terezin?ch sn?.

    "Terezo, Terezi?ko, kam se mi to ztr?c??? V?dy? tob? se zd? ka?d? den o smrti, jako bys opravdu cht?la odej?t..." ??kal j?, kdy? sed?li proti sob? ve vin?rn?. Byl den, rozum a v?le byly op?t u moci. Kapka ?erven?ho v?na st?kala pomalu po skle ???e a Tereza ??kala: "Tom??i, j? za to nem??u. V?dy? j ? v?emu rozum?m. J?

    v?m, ?e mne m?? r?d. J? v?m, ?e ty nev?ry, ?e to nen? ??dn? trag?die..." D?vala se na n?ho s l?skou, ale b?la se noci, kter? p?ijde, b?la se sv?ch sn?. Jej? ?ivot byl rozpolcen. Z?pasily o ni noc a den.

    —17. --Ten, kdo chce st?le "n?kam v??", mus? po??tat s t?m, ?e se mu jednoho dne

    dostav? z?vra?. Co je to z?vra?? Strach z p?du? Ale pro? se n?m dostav? z?vra? i na rozhledn? opat?en? bezpe?n?m z?bradl?m? Z?vra? je n?co jin?ho ne? strach z p?du. Z?vra? znamen?, ?e n?s hloubka pod n?mi p?itahuje, v?b?, probouz? v n?s touhu po p?du, kter? se pak vyd??eni br?n?me.

    Pr?vod nah?ch ?en kolem baz?nu, mrtvoly v poh?ebn?m voze, kter? m?ly radost, ?e je Tereza mrtv? jako ony, to bylo "dole", kter?ho se d?sila, odkud u? jednou utekla, ale kter? ji k sob? tajemn? v?bilo. To byla jej? z?vra?: volala ji k sob? sladk? (skoro vesel?) rezignace na osud a na du?i. Volala ji k sob?

    solidarita bezduch?ch a j? se cht?lo ve chv?l?ch slabosti uposlechnout toho vol?n? a vr?tit se k matce. Cht?lo se j ? odvolat arm?du du?e z paluby t?la; sednout si mezi mat?iny p??telkyn? a sm?t se tomu, ?e jedna z nich pustila hlasit? v?try; pochodovat s nimi nah? kolem baz?nu a zp?vat.

    —18. --Je pravda, ?e a? do odchodu z domova Tereza bojovala s matkou, ale nezapome?me, ?e ji p?itom ne??astn? milovala. Byla by pro ni s to ud?lat cokoli, kdyby ji o to matka po??dala hlasem l?sky. Jen proto, ?e ten hlas nikdy neusly?ela, na?la s?lu odej?t.

    Kdy? matka pochopila, ?e jej? agresivita ztratila nad dcerou moc, psala j? do Prahy dopisy pln? n??k?. St??ovala si na man?ela, na zam?stnavatele, na zdrav?, na d?ti a naz?vala Terezu jedin?m ?lov?kem, kter?ho m? v ?ivot?. Tereze se zd?lo, ?e kone?n? sly?? hlas mat?iny l?sky, po kter? tou?ila dvacet let, a cht?lo se j? zp?tky. Cht?lo se j? zp?tky o to v?c, ?e se c?tila slab?. Tom??ovy nev?ry j ? n?hle odhalily jej ? bezmocnost a z pocitu bezmoci se rodila z?vra?, nesm?rn? touha po p?du.

    Jednou j? matka telefonovala. Pr? m? rakovinu. Jej? ?ivot se m??e po??tat u? sotva na n?kolik m?s?c?. Ta zpr?va prom?nila Terezino zoufalstv? z Tom??ov?ch nev?r ve vzpouru a vy??tala si, ?e matku zradila pro mu?e, kter? ji nemiluje. Byla ochotna zapomenout v?echno, ??m ji kdy matka tr?pila. Byla ji s to dnes ch?pat. V?dy? jsou ob? ve stejn? situaci: matka miluje ot??ma jako Tereza miluje Tom??e a ot??m tr?p? matku nev?rami stejn? jako Tom?? mu?? Terezu. Byla-li matka na Terezu zl?, bylo to jen proto, ?e p??li? trp?la.

    ?ekla Tom??ovi o mat?in? nemoci a ozn?mila mu, ?e si vezme na t?den dovolenou, aby za n? odjela. Jej? hlas byl pln? vzdoru.

    Jako by vytu?il, ?e to, co ji p?itahuje k matce, je z?vra?, Tom?? jej? cest? nep??l. Telefonoval do nemocnice mal?ho m?sta. Evidence o rakovinov?ch vy?et?en?ch je v ?ech?ch velice d?kladn?, tak?e mohl snadno zjistit, ?e u Tereziny matky nebylo zji?t?no nikdy ??dn? podez?en? na rakovinu a ?e dokonce v posledn?m roce nenav?t?vila l?ka?e.

    Poslechla Tom??e a za matkou nejela. Je?t? t?ho? dne si v?ak od?ela koleno, kdy? spadla na ulici. Jej? ch?ze se stala vratk? a skoro denn? n?kde spadla, n?kde se o n?co zranila anebo p?inejmen??m sama upustila n?jak? p?edm?t, kter? m?la v rukou.

    Byla v n? nep?ekonateln? touha po p?du. ?ila v ustavi?n? z?vrati. Ten, kdo pad?, ??k?: "Zvedni mne!". Tom?? ji trp?liv? zvedal.

    —19. --"Cht?la bych t? milovat ve sv?m ateli?ru, jako by to bylo jevi?t?. Kolem by byli lid? a nesm?li by se p?ibl??it ani na krok. Ale nemohli by z n?s spustit o?i..." Tak jak ?as m?jel, ten obraz ztr?cel na sv? p?vodn? krutosti a za?al ji vzru?ovat. N?kolikr?t tu situaci vyvolala ?eptem Tom??ovi, kdy? se milovali. Napadlo ji, ?e existuje zp?sob, jak uniknout odsouzen?, kter? vid?la v Tom??ov?ch nev?r?ch: a? ji bere s sebou! a? ji bere za sv?mi milenkami! Snad by to byl zp?sob, jak u?init jej ? t?lo zase prvn? a jedin? ze v?ech. Jej ? t?lo by se stalo jeho alter ego, jeho pobo?n?kem a asistentem.

    "Budu ti je svl?kat, umyju ti je ve van? a pak ti je p?ivedu..." ?eptala mu, kdy? byli k sob? p?iti?t?ni. Tou?ila, aby se stali jednou hermafroditn? bytost? a t?la jin?ch ?en byla jejich spole?nou hra?kou.

    —20. --St?t se alter ego jeho polygamn?ho ?ivota. Tom?? tomu nechce rozum?t, ale ona se nemohla zbavit t? p?edstavy a sna?ila se sbl??it se Sabinou. Navrhla j?, ?e j? ud?l? fotografick? portr?ty.

    Sabina ji pozvala do ateli?ru a ona kone?n? uvid?la rozlehlou m?stnost, uprost?ed n?? st?l ?irok? gau? ve tvaru ?tverce jako p?dium.

    "To je ostuda, ?e jsi u mne je?t? nebyla," ??kala Sabina a ukazovala j? obrazy, kter? byly op?eny o ze?. Vyt?hla dokonce odn?kud star? pl?tno, kter? d?lala je?t? ve ?kole. Bylo na n?m staveni?t? hut?. Malovala ho v dob?, kdy ?kola vy?adovala nejp??sn?j?? realismus (nerealistick? um?n? bylo tehdy pova?ov?no za podvracen? socialismu) a Sabina, vedena sportovn?m duchem s?zky, se sna?ila b?t je?t? p??sn?j?? ne? profeso?i a malovala obrazy tak, aby na nich nebylo zn?t tah ?t?tce a podobaly se barevn? fotografii.

    "Tenhle obraz jsem zkazila. Sk?pla mi na n?j ?erven? barva. Byla jsem nejd??v ne??astn?, ale pak se mi za?ala ta skvrna l?bit, proto?e vypadala jako prasklina. Jako by staveni?t? nebylo skute?n?m staveni?t?m, n?br? puklou divadeln? dekorac?, na n?? je staveni?t? pouze namalovan?. Za?ala jsem si s tou prasklinou hr?t, roz?i?ovat ji, vym??let si, co by bylo mo?no za n? vid?t. Tak jsem namalovala sv?j prvn? cyklus obraz?, kter? jsem nazvala Kulisy. Nesm?l je samoz?ejm? nikdo vid?t. Byli by m? vyhodili ze ?koly. V?dycky byl vp?edu perfektn? realistick? sv?t a za n?m, jako za roztr?en?m pl?tnem dekorace, bylo vid?t n?co jin?ho, tajemn?ho nebo abstraktn?ho."

    Odml?ela se a je?t? dodala: "Vp?edu byla srozumiteln? le? a vzadu byla nesrozumiteln? pravda."

    Tereza poslouchala zase s t?m neuv??iteln?m soust?ed?n?m, kter? poznal m?lokter? profesor na tv??i ??ka, a zji??ovala, ?e opravdu v?echny Sabininy obrazy, minul?

    1)sou?asn?, mluv? st?le o tomt??, ?e jsou v?echny sou?asn?m setk?n?m dvou t?mat, dvou sv?t?, ?e jsou jako fotografie vznikl? dvojexpozic?. Krajina, za kterou prosv?t? stoln? lampa.

    Ruka, kter? protrh?v? zezadu pl?tno idylick?ho z?ti?? s jablky, o?echy a roz?at?m v?no?n?m stromkem.

    Poc?tila k Sabin? obdiv a proto?e se mal??ka chovala velice p??telsky, ten obdiv nebyl doprov?zen strachem ?i ned?v?rou a m?nil se v sympatii. Skoro zapomn?la na to, ?e ji p?i?la fotografovat. Sabina j? to musila sama p?ipomenout. Odtrhla o?i od obraz? a znovu uvid?la gau?, kter? st?l uprost?ed pokoje jako p?dium.

    —21. --U gau?e byl no?n? stolek a na n?m podstavec ve form? lidsk? hlavy. P?esn?

    takov?

    Чтв 30 Янв 2014 21:41:29
    2

    Чтв 30 Янв 2014 21:43:32
    >>61770182m?vaj? holi?i a d?vaj? na n?j paruky. Na Sabinin? podstavci nebyla paruka n?br? bu?inka. Sabina se usm?la: "To je bu?inka po m?m d?de?kovi." Takov? klobouk, ?ern?, tvrd?, kulat?, vid?la Tereza jen ve filmu. Chaplin nosil takov? klobouk. Usm?la se, vzala bu?inku do ruky a dlouho si ji prohl??ela. Pak ?ekla: "Chce?, abych t? v n? vyfotografovala?"

    Sabina se t? ot?zce dlouho sm?la. Tereza odlo?ila bu?inku, vzala do ruky apar?t a za?ala fotografovat.

    Kdy? u? to trvalo m?lem hodinu, ?ekla najednou:

    "Nechce?, abych t? vyfotografovala nahou?"

    "Nahou?" zasm?la se Sabina.

    "Ano," opakovala Tereza state?n? sv?j n?vrh.

    "Na to se mus?me nap?t," ?ekla Sabina a otev?ela l?hev v?na. Tereza c?tila slabost v t?le, byla zamlkl?, zat?mco Sabina kr??ela po pokoji se sklenkou v?na a rozhovo?ila se o d?de?kovi, kter? byl starostou mal?ho m?sta; Sabina ho nikdy nepoznala; jedin?, co po n?m zbylo, je tenhle klobouk a pak jedna fotografie, na n?? je tribuna, kde stoj? vedle sebe n?kolik malom?stsk?ch hodnost???; jeden z nich je d?de?ek; nen? v?bec jasn?, co na t? tribun? d?laj ?, snad jsou p??tomni

    n?jak? slavnosti, snad odhaluj ? pomn?k n?jak?mu jin?mu hodnost??i, kter? tak? nosil bu?inku p?i slavnostn?ch p??le?itostech. Sabina vypr?v?la dlouze o bu?ince a d?de?kovi a kdy? dopila t?et? sklenku, ?ekla: "Po?kej," a ode?la do koupelny.

    Vr?tila se v koupac?m pl??ti. Tereza vzala do ruky apar?t a p?ilo?ila si ho k oku. Sabina p?ed n? rozhrnula pl???.

    —22. --Apar?t slou?il Tereze z?rove? jako mechanick? oko, j?m? pozorovala Tom??ovu milenku, i jako z?voj, kter?m si p?ed n? kryla tv??.

    Sabina pot?ebovala ur?it? ?as, ne? se odhodlala odhodit pl??? docela. Situace, v n?? se octla, byla p?ece jen o n?co obt??n?j ??, ne? p?edpokl?dala. Kdy?

    fotografov?n? trvalo n?kolik minut, p?istoupila k Tereze a ?ekla: "Te? budu fotografovat j? tebe. Svl?kni se."

    Slova "svl?kni se" sly?ela Sabina mnohokr?t od Tom??e a utkv?la j? v mysli. Byl to tedy Tom???v rozkaz, kter? te? Tom??ova milenka adresovala Tom??ov? ?en?. Spojil ob? ?eny stejnou magickou v?tou. Byl to jeho zp?sob, jak m?nit ne?ekan?

    nevinnou konverzaci se ?enami v erotickou situaci: nikoli pohlazen?m, dotekem, lichocen?m, prosbami, ale rozkazem, kter? ?ekl n?hle, ne?ekan?, tich?m hlasem, ale p?ece d?razn? a autoritativn? a s fyzick?m odstupem: nikdy se v t? chv?li ?eny nedot?kal. I Tereze ?asto ?ekl ?pln? stejn?m t?nem "svl?kni se!" a i kdy?

    to ?ekl ti?e, i kdy? to jen ?eptal, byl to rozkaz a ona poc?tila v?dycky vzru?en? z toho, ?e poslouch?. Te? usly?ela stejn? slovo a chu? uposlechnout byla snad je?t? v?t??, proto?e uposlechnout n?koho ciz?ho je zvl??tn? ??lenstv?, ??lenstv? v tomto p??pad? je?t? o to kr?sn?j ??, ?e rozkaz nevyslovuje mu?, ale ?ena.

    Sabina si od n? vzala apar?t a Tereza se svl?kla. St?la p?ed Sabinou nah? a odzbrojen?. Doslova odzbrojen?, to jest bez apar?tu, kter?m si p?ed chv?l? kryla tv?? a z?rove? j ?m m??ila jako zbran? na Sabinu. Byla d?na Tom??ov? milence na pospas. Ta kr?sn? odevzdanost ji op?jela. Tou?ila, aby vte?iny, kdy stoj ? nah? proti n?, nikdy nekon?ily.

    Mysl?m, ?e i Sabinu ovanulo zvl??tn? kouzlo situace, kdy p?ed n? st?la ?ena jej?ho milence, podivn? odevzdan? a plach?. Dvakr?t nebo t?ikr?t cvakla spou?t?

    a pak, jako by se lekla toho okouzlen? a cht?la ho rychle zapla?it, hlasit? se rozesm?la. Tereza se rozesm?la t?? a ob? ?eny se obl?kly.

    —23. --V?echny p?edchoz? zlo?iny rusk? ???e se d?ly p?ikryty diskr?tn?m st?nem. Deportace p?l mili?nu Litevc?, zavra?d?n? statis?c? Pol?k?, likvidace krymsk?ch Tatar?, to v?echno z?stalo v pam?ti bez fotografick?ch dokument? a tedy vlastn?

    jako cosi nedokazateln?ho, co bude d??ve ?i pozd?ji prohl??eno za mystifikaci. Naproti tomu p?epaden? ?eskoslovenska v roce 1968 je cel? vyfotografov?no a nafilmov?no, ulo?eno v arch?vech cel?ho sv?ta.

    ?e?t? fotografov? a kameramani si uv?domili, ?e pr?v? oni mohou vykonat to jedin?, co se je?t? vykonat dalo: zachovat pro dalekou budoucnost obraz n?sil?. Tereza byla pln?ch sedm dn? na ulic?ch a fotografovala rusk? voj ?ky a d?stojn?ky ve v?ech situac?ch, kter? je kompromitovaly. Rusov? nev?d?li, co d?lat. Byli p?esn? instruov?ni, jak se maj? chovat, kdy? po nich bude n?kdo st??let nebo h?zet kameny, ale nikdo jim nedal pokyny, co d?lat, kdy? na n? n?kdo nam???

    objektiv fotoapar?tu.

    Vyfotografovala spoustu film?. Asi polovinu z nich rozdala v nevyvolan?m negativu zahrani?n?m ?urnalist?m (hranice byly st?le otev?eny, novin??i p?ij??d?li z ciziny alespo? na skok a byli vd??ni za ka?d? dokument). Mnoh? z nich se objevily v nejr?zn?j??ch zahrani?n?ch

    novin?ch: byly na nich tanky, hroz?c? p?sti, pobo?en? domy, mrtv? p?ikryti zkrvavenou ?ervenomodrob?lou vlajkou, mlad?ci na motocyklech, kte?? ve zb?sil? rychlosti jezdili kolem tank?

    a m?vali n?rodn?mi prapory na dlouh?ch ?erd?ch, a mlad? d?vky v neuv??iteln? kr?tk?ch sukn?ch, kter? provokovaly uboh? rusk? voj?ky, sexu?ln? vyhladov?l?, a l?baly se p?ed jejich o?ima s nezn?m?mi kolemjdouc?mi. ?ekl jsem ji?, ?e rusk?

    invaze nebyla jen trag?die, ale t?? slavnost nen?visti pln? podivn? (a nikdy nikomu ji? nevysv?tliteln?) euforie.

    —24. --Odvezla si s sebou do ?v?carska asi pades?t fotografi?, kter? sama vyvolala se v?? p??? a um?n?m. ?la je nab?dnout velk?mu obr?zkov?mu ?asopisu. Redaktor ji p?ijal vl?dn? (v?ichni ?e?i nosili je?t? kolem hlavy aureolu sv?ho ne?t?st?, kter? doj?malo dobr? ?v?cary), posadil ji do k?esla, prohl??el si sn?mky, chv?lil je a vysv?tlil j ?, ?e nyn?, kdy? u? od ud?lost? uplynul jist? ?as, nemaj? ("p?esto, ?e jsou velice kr?sn?!") ??dnou nad?ji na uve?ejn?n?.

    "Ale v Praze nic neskon?ilo!" protestovala a sna?ila se mu vysv?tlit ?patnou n?m?inou, ?e pr?v? nyn? kdy? je zem? okupovan?, v tov?rn?ch se zakl?daj ?

    navzdory v?emu d?lnick? samospr?vy, studenti st?vkuj ? na protest proti okupaci a cel? zem? si d?le ?ije po sv?m. V?dy? pr?v? to je neuv??iteln?! A nikoho to u? nezaj ?m?!

    Redaktor byl r?d, kdy? do m?stnosti vstoupila energick? ?ena a p?eru?ila jejich konverzaci. Pod?vala mu slo?ku a ?ekla: "To je ta report?? o nudistick? pl??i." Redaktor byl jemn? ?lov?k a b?l se, ?e ?e?ka, kter? fotografovala tanky, bude pova?ovat obraz nah?ch lid? na pl??i za frivoln?. Polo?il proto slo?ku hodn?

    daleko na kraj stolu a honem ?ekl p??choz? ?en?: "P?edstav?m ti tvou pra?skou kolegyni. P?inesla mi n?dhern? fotky."

    ?ena stiskla Tereze ruku a vzala si jej? sn?mky. "Pod?vejte se zat?m na ty moje," ?ekla. Tereza se nat?hla ke slo?ce a vy?ala z n? fotografie. Redaktor Tereze ?ekl skoro omluvn?m hlasem: "To je prav? opak toho, co jste fotografovala vy." Tereza ?ekla: "Ale kdepak. To je tot??." Nikdo t?to v?t? nerozum?l a i mn? d?l?

    jist? pot??e vysv?tlit, co vlastn? cht?la Tereza ??ci, kdy? p?irovnala nudistickou pl?? k rusk? invazi. D?vala se na fotografie a dlouho z?stala u jedn?, kde st?la v krou?ku ?ty??lenn? rodina: nah? matka sklon?n? k d?tem, tak?e velik? cecky z n? visely dol?, jako visej? koze nebo kr?v?, a zezadu stejn?

    sklon?n? mu?, jeho? pytl?k vypadal t?? jako jak?si miniaturn? vemeno.

    "Nel?b? se v?m?" ptal se redaktor.

    "Je to kr?sn? vyfotografovan?."

    Чтв 30 Янв 2014 21:44:54
    "Sp?? t?ma ji ?okuje," ?ekla fotografka. "Je na v?s hned vid?t, ?e byste na nudistickou pl??

    ne?la."

    "Ne," ?ekla Tereza.

    Redaktor se usm?l: "P?ece jenom je poznat, odkud jste p?i?la. Komunistick? zem? jsou stra?n? purit?nsk?."

    Fotografka ?ekla s mate?skou laskavost?: "Nah? t?la, na tom nic nen?! To je norm?ln?! V?echno, co je norm?ln?, je kr?sn?!"

    Tereza si vzpomn?la na svou matku, jak chodila nah? po byt?. Sly?ela v duchu sm?ch, kter? se ozval za jej ?mi z?dy, kdy? ut?kala zatahovat z?clony, aby nahou matku nikdo nevid?l.

    —25. --Fotografka pozvala Terezu na k?vu do kant?ny.

    "Ty sn?mky, co jste ud?lala, jsou velice zaj?mav?. V?imla jsem si, ?e m?te ohromn? smysl pro ?ensk? t?lo. V?te, na co mysl?m! Ty mlad? ?eny v provokativn?ch postoj?ch!"

    "Jak se l?baj? p?ed rusk?mi tanky?"

    "Ano. Byla byste znamenit? fotografka m?d. Pot?ebovalo by to ov?em spojit se s n?jakou modelkou. Nejsp?? s n?k?m, kdo s?m teprve hled? uplatn?n? jako vy. Mohla byste potom ud?lat pro n?jakou firmu sn?mky na uk?zku. St?lo by v?s to ov?em ur?it? ?as, ne? byste prorazila. Mezit?m bych pro v?s mohla ud?lat jedinou v?c. P?edstavit v?s redaktorovi, kter? vede rubriku Na?e zahr?dka. Mo?n? ?e by tam pot?ebovali fotky kaktus?, r??? a tak."

    "Moc v?m d?kuji," ?ekla Tereza up??mn?, proto?e vid?la, ?e ?ena naproti n? je plna

    ochoty.

    Ale pak si ?ekla: pro? bych m?la fotografovat kaktusy? A c?tila nechu? opakovat je?t? jednou to, co podstoupila v Praze: boj o zam?stn?n?, o kari?ru, ka?dou publikovanou fotografii. Nebyla nikdy cti??dostiv? z je?itnosti. To, co cht?la, bylo uniknout z mat?ina sv?ta. Ano, bylo j? to docela jasn?: d?lala fotografie s velkou horlivost?, ale mohla tu horlivost v?novat jak?koli jin? ?innosti, proto?e fotografov?n? byl jen prost?edek dostat se "d?l a v??" a ??t vedle Tom??e.

    ?ekla: "V?te, m?j mu? je l?ka? a u?iv? mne. Nemus?m fotografovat." Fotografka ?ekla: "Nech?pu, jak m??ete nechat fotografov?n?, kdy? jste ud?lala tak kr?sn? sn?mky!".

    Ano, fotografie za dn? invaze, to bylo n?co jin?ho.

    Ty ned?lala kv?li Tom??ovi. Ty d?lala z v??n?. Ale ne z v??n? pro fotografov?n?, n?br? z v??n? nen?visti. Takov? situace se u? nikdy opakovat nebude. Ostatn?

    pr?v? ty fotografie, co d?lala z v??n?, u? nikdo nechce, proto?e nejsou aktu?ln?. Jen kaktus je aktu?ln? v??n?. A kaktusy ji nebav?. ?ekla: "Jste na mne moc hodn?. Ale z?stanu rad?ji doma. Nepot?ebuji b?t zam?stn?na."

    Fotografka ?ekla: "To v?s uspokojuje, b?t doma?" Tereza ?ekla: "Sp?? ne? fotografovat kaktusy."

    Fotografka ?ekla: "I kdy? fotografujete kaktusy je to v?? ?ivot. Kdy? ?ijete jen pro man?ela, nen? to v?? ?ivot."

    Tereza se stala n?hle podr??d?n?: "M?j ?ivot je m?j mu? a ne kaktusy." Tak? fotografka mluvila podr??d?n?: "Chcete dokonce ??ci, ?e jste ??astn??" Tereza ?ekla (st?le stejn? podr??d?n?): "Ov?em ?e jsem ??astn?!" Fotografka ?ekla: "To m??e ??ci jenom velice..." necht?la do??ci, co si myslila. Tereza ji doplnila: "Chcete ??ci: velice omezen? ?ena." Fotografka se ovl?dla a ?ekla: "Ne omezen?. Anachronick?." Tereza ?ekla zamy?len?: "M?te pravdu. To je p?esn? to, co o mn? ??k? m?j mu?."

    —26. --Ale Tom?? byl cel? dny v nemocnici a ona byla doma sama. Je?t? ?e m?la Karenina a mohla s n?m chodit na dlouh? proch?zky! Kdy? se vr?tila dom?, sed?la nad u?ebnic? n?m?iny a francouz?tiny. Ale bylo j? smutno a ?patn? se soust?edila. ?asto se j? vracel na mysl projev, kter? pronesl do r?dia Dub?ek po sv?m n?vratu z Moskvy. Zapomn?la u? docela na to, co ??kal,ale sly?ela po??d jeho t?esouc? se hlas. Myslila na n?ho: ciz? voj?ci ho zatkli, hlavu samostatn?ho st?tu, v jeho vlastn? zemi, odvlekli ho, dr?eli ?ty?i dny n?kde v ukrajinsk?ch hor?ch, nazna?ovali mu, ?e ho zast?el?, jako to ud?lali dvan?ct let p?edt?m jeho ma?arsk?mu p?edch?dci Imre Nagyovi, pak ho p?evezli do Moskvy, poru?ili, aby se vykoupal, oholil, obl?kl, uv?zal kravatu, ozn?mili, ?e u? nen? ur?en k poprav?, na??dili, ?e se mus? nad?le pokl?dat za hlavu st?tu, posadili za st?l proti Bre?n?vovi a donutili ho jednat.

    Vr?til se pak pon??en a mluvil k pon??en?mu n?rodu. Byl tak pon??en, ?e nemohl mluvit. Tereza nikdy nezapomene na ty hrozn? pauzy uprost?ed jeho v?t. Byl tak vys?len? Nemocen? Otr?vili ho drogami? Anebo to nebylo ne? zoufalstv?? Jestli po Dub?ekovi nez?stane nic, ty dlouh? stra?n? pauzy, kdy nemohl d?chat, kdy p?ed cel?m n?rodem, kter? byl p?ilepen? na p?ij?ma??ch, lapal po dechu, ty pauzy po n?m z?stanou. V t?ch pauz?ch byla cel? hr?za, kter? dopadla na jejich zemi. Bylo to sedm?ho dne invaze, poslouchala ten projev v redakci jednoho

    den?ku, kter? se v t?ch dnech prom?nil v noviny odboje. V?ichni, kdo tam Dub?eka poslouchali, ho v t? chv?li nen?vid?li. M?li mu za zl? kompromis, kter?

    p?ipustil, c?tili se pon??eni jeho pon??en?m a jeho slabost je ur??ela. Kdy? si te? v Curychu vzpom?n? na tu chv?li, nec?t? u? k Dub?ekovi opovr?en?. Slovo slabost j? u? nezn? jako odsudek. Kdy? je ?lov?k konfrontov?n s p?esilou je v?dycky slab?, i kdy? m? atletick? t?lo jako Dub?ek. Ta slabost, kter? jim tehdy p?ipadala nesnesiteln?, odpudiv? a kter? je vyhnala ze zem?, ji n?hle p?itahovala. Uv?domovala si, ?e pat?? k slab?m, do t?bora slab?ch, do zem?

    slab?ch a ?e jim m? b?t v?rna pr?v? proto, ?e jsou slab? a lapaj? po dechu uprost?ed v?ty. Byla p?itahov?na tou slabost? jako z?vrat?. Byla j? p?itahov?na, proto?e se sama c?tila slab?. Znovu za?ala ??rlit a znovu se j? t??sly ruce. Tom?? to vid?l a ud?lal gesto, kter? dob?e znala, vzal jej? ruce do sv?ch cht?l je uklidnit sv?m stiskem. Vytrhla se mu.

    "Co je ti?" ?ekl.

    "Nic."

    "Co chce?, abych pro tebe ud?lal?"

    "Chci, abys byl star?. O deset let star??. O dvacet let star??!" Cht?la t?m ??ci: Chci, abys byl slab?. Abys byl tak slab? jako j ?.

    —27. --Karenin si st?hov?n? do ?v?carska nikdy nep??l. Karenin nen?vid?l zm?ny. Pejsk?v ?as se ned?je ve sm?ru p??mky, nepohybuje se dop?edu po??d d?l, od jedn? v?ci k dal??. D?je se v kruhu podoben ?asu hodinov?ch ru?i?ek, kter? tak? neb???

    bl?zniv? n?kam dop?edu, ale ot??ej? se dokola po cifern?ku, den ze dne po stejn? dr?ze. Sta?ilo, ?e si v Praze koupili novou ?idli nebo p?em?stili kv?tin?? a Karenin to zaznamenal s nevol?. Vyru?ilo ho to z jeho ?asu. Je to jako kdyby ru?i?k?m na cifern?ku po??d vym??ovali ??slice.

    P?esto se mu poda?ilo brzy obnovit i v cury?sk?m byt? star? ??d a star? ceremonie. Stejn? jako v Praze vysko?il za nimi r?no na postel, aby je p?iv?tal do dne, doprov?zel pak Terezu na prvn? rann? n?kup a vy?adoval si jako v Praze pravidelnou proch?zku.

    Чтв 30 Янв 2014 21:47:02
    0

    Чтв 30 Янв 2014 21:47:27
    Хуй.

    Чтв 30 Янв 2014 21:52:25
    >>61770539
    два хуя

    Чтв 30 Янв 2014 21:53:25
    ВАЙПАЕМ АНУСОМ ХОВАНСКОГО

    Чтв 30 Янв 2014 21:54:07
    sage


    ← К списку тредов